HÁČKOVANÉ ŠÁTKY ...

vám konečně mohu ukázat, i když dva z nich již před 14 dny opustily můj košík s hotovými projekty a hřejí obdarované.

Mou snachu Andrejku a její dcerunku také Andrejku, které se však celkem jednotně říká Andulka :o).

Slovo snacha nemám příliš v oblibě, co takhle snachulka nebo snašulka nebo... no zrovna mne nic nenapadá.

Pro sebe jsem si ponechala ten malinovo - švestkový.

Když jsem mluvila s Andulkou, ptala jsem se jí, který si vybrala.

"No víš babi, my jsme se s mamkou dohodly, že si je budeme půjčovat".

"No to je bezva nápad Andi".

Můj oblíbený vzor "mašličkový", šedý z příze Elian Nicky Ladies a malinovo-švestkový z Fabel long print barva č.655.

Krásně zpracovaný návod jak na mašličkový vzor najdete
třeba zde
 
uháčkuj si s námi

A víte proč mi tak dlouho trvalo než jsem dala na blog fotky háčkovaných šátků?

Po dlouhodobém zvažování jsem si vybrala nový fotoaparát a to hlavně proto, že jsem léta používala synův digitál, syn se

odstěhoval a potřebovala jsem mu ho vrátit.

Neurgoval mne, to ne, prý stejně fotí na mobil, ale z mobilu fotky stejně tak hezké nejsou, si myslím :o).

Při výběru jsem váhala mezi Nikonem a Canonem, pak jsem si nechala poradit od profesionála a zvítězil tento.
Zlatá střední cesta.

Můj nový společník a krasavec se jmenuje Canon SX540HS a i když jsem dlouho zvažovala zrcadlovku, ustoupila jsem a rozhodla se pro digitální kompakt. Nejsem tak zkušený fotograf a nebyla jsem si  jistá, zda bych veškerou tu techniku vůbec zvládla.

I s tímto se budu mazlit pěkně dlouho.

Ano, má bezvadnou automatiku, ale chtěla bych jít hlouběji.

Však mám na to času dost. 
Byla jsem sice zvyklá na Nikon, ale snad to spolu zvládneme.

Hned jsem začala fotit, doma i venku, přikoupila spojovací kabely na přenos do počítače a jala se studovat manuál.
Aha, musím si stáhnout software přímo od společnosti Canon, je to v češtině, to zvládnu.
Nezvládla.
Bylo mi sděleno, že spolupracuje s Windows 7,8,10 a já mám XP. Fakt mne nenapadlo při výběru fotoaparátu zjišťovat, zda si bude rozumět s mým počítačem.
Volám synovi, mé technické záchraně. 

"Co mám dělat? Chce se mi brečet! Já ty fotky nedostanu do počítače!"
"Hm, mami to bude problém, asi si budeš muset konečně koupit ten notebook, o kterém mluvíš již několik let."
"No jo, ale ten jsem si chtěla pořídit až mi odejde počítač."
"Tak to ber tak, jako že ti odešel a jdi do toho, uvidíš, bude se ti to líbit."

Lamentuji a chytám se za hlavu, zase nová technika se na mne řítí, to nebere v poslední době konce.
Nejdříve CHYTRÝ TELEFON, pak CHYTRÁ TELEVIZE, potom CHYTRÝ FOTOAPARÁT a teď CHYTRÝ NOTEBOOK.

Kdo v té naší osiřelé rodině vlastně bude nejchytřejší?
Se vším potřebujeme poradit. Ještě že máme CHYTRÉHO SYNA :o)).

Vše lakonicky zhodnotil :

"Co se mami divíš? Patnáct let jste si nic nového nepořídili a za tu dobu technika neskutečně pokročila. 
Jo, a ještě si kupte externí úložiště, to ti fakt doporučuji. Stáhneš si tam filmy a nemusíš mít hordu dvd."

Na mne jdou mrákoty, to vám povím.

A tak se neustále učím. 

Konečně jsem s jeho pomocí stáhla fotky do počítače
a mohu je použít ...