pátek 17. února 2017

COPATÁ MÁMA ...

knížka 
Barbory Bečvářové,

 jsem kdysi objevila a velmi se mi líbily její příspěvky o mateřství, rodině.

A ona je sepsala do knihy.



Včera večer jsem knihu otevřela a začala číst.
Neskončila jsem, dokud jsem nedošla k poslední větě a
bylo pozdě v noci když jsem zhasínala lampičku.
Přiznám se, i slzy mi několikrát lehce stékaly po tváři.
Vzpomněla jsem si na své první těhotenství, na své obavy, nejistotu a strach dvacetileté holky, která vůbec netuší co vše ji vlastně čeká.
Sice jsem měla již po maturitě, pracovala jsem, byla jsem krátce vdaná a měli jsme již i svůj byt. To však tenkrát vůbec nevytěsnilo neúprosné otazníky v mé mysli.

S Bárou jsem se vrátila v čase a náhle vyvolanými vzpomínkami jsem si opět uvědomila, že to bylo to nejkrásnější období mého života.





Anotace :

Lucii je devatenáct, má pár měsíců před maturitou a spoustu plánů do budoucna. Co mezi nimi určitě není, je plán otěhotnět. A přesně to se stane. Po počáteční nejistotě se rozhodne dítě si nechat, i když vyrovnat se s tím, že z ní bude máma, není vůbec snadné.
Lucie se mění z potřeštěné středoškolačky v dospělou ženou a zároveň musí vyřešit vztah k Tomášovi, své dlouholeté a donedávna platonické lásce, se kterým miminko čeká. Dokáže jejich čerstvé a neprověřené zamilování zvládnout takovou zkoušku? K tomu se ještě přidává komplikovaný vztah k rodičům a spousta starostí o budoucnost.


Otevřenost, s jakou je kniha napsaná, naprosto hmatatelné obavy mladé dívky, na kterou se řítí odpovědnost za život malého človíčka, jasně popsané stavy duše, váhání a rozhodování, to vše se spojilo v krásně napsanou knihu.

A velmi se mi líbila obálka, kterou navrhla Lela Geislerová.

Báro, piš dál ...




čtvrtek 16. února 2017

STAROČESKÁ KUCHAŘKA - 1 ...

od Marie Úlehlové-Tilschové z roku 1949, která tehdy byla vydána pod názvem Rok v naší kuchyni.


Já vlastním vydání z roku 2000 s názvem Staročeská kuchařka.




Marie Úlehlová vydala svou první knihu z oblasti výživy a stravování, a to Moderní kuchařku, v roce 1930. V ní u nás poprvé prosazovala zásady správné výživy. Po ní následovala dvoudílná publikace Jak a čím se živit, vydaná v roce 1935 a v druhém vydání v roce 1937. Za druhé světové války napsala dvě knihy, Výživu ve světle věků a Česká strava lidová. Poté publikovala kuchařky Rok v naší kuchyni a Rok v české kuchyni. K jejím posledním publikacím patří Chuťový místopis-procházka různými kraji bývalého Československa.
Dožila se v roce 1978 kdy zemřela, věku 81 let.

Pojďme spolu nahlédnout do této zajímavé kuchařky, poznejme jak se dříve nakládalo s potravinami, z čeho vařili naši předci, jakou skladbu měl jejich jídelníček.

Strádali snad ? Trpěli hlady ? Určitě ne, jenom byli připraveni na zimu a dělali si zásoby, konzumovali jenom to, co se dalo uskladnit, zavařovali. Jejich strava byla jednodušší.
Co by řekli našim potravinám, plných chemických náhražek?
Ano,neměli na výběr z velikého množství různých potravin jako dnes my, kdy v super hyper marketech přetékají regály. 
Nebyli však zdravější než v dnešní době my? 

Vím, že čas a pokrok nelze zastavit, ale neměli bychom se více zamýšlet nad tím co vlastně v našich kuchyních připravujeme, co předkládáme naší rodině na talíř, co společně jíme? Je to naše volba.
Máme možnost kupovat jenom ty potraviny o kterých jsme přesvědčeni, že je máme v zimě konzumovat. Říká se, že vše co přezimuje ve sklepě přes zimu, je pro náš organismu v tomto období vhodné. Konzumujeme však rajčata, okurky hadovky, saláty, papriky a přitom vše je vypěstované ve sklenících někde ve Španělsku, nedozrává z toho nic přirozenou cestou, svítí jim umělým světlem, podporují růst a barvu chemií. 
Dopřáváme si exotické ovoce, a přitom náš organismus by si raději schroupnul obyčejné české jablko.
Děti mnohdy neznají vůbec luštěniny, protože doma se z nich nevaří.

Žijeme ve stresu a nejíme příliš zdravě, a to vše se odráží na našem zdraví.
Nikomu samozřejmě svůj názor nevnucuji, jen se tak zamýšlím, kde možná děláme ve svém stravovacím cyklu a zvyklostech, chybu...

A tak listuji :


*Dobrá hospodyně a starostlivá matka se ráda blýskne svým kuchařským uměním, neb ví, že chutné jídlo přispívá k dobré náladě u rodinného stolu. Přitom však nikdy nesmí opomenout zásady správné výživy.*

Jaro

"Jaro nám otec i máti - kdo nesel, nebude zráti", praví staré ruské přísloví. A skutečně jaro, které je jinak nejkrásnější dobou v roce, znamená pro hospodáře začátek těžké polní práce."Dnes je svatýho Řehoře (12.3.), přeletěla vlaštovička přes moře-blázen sedlák, který nevoře."

Jídelníček v podjaří je tím jednotvárnější, že zeleniny je již velmi málo, leda pór, který přezimoval venku na zahradě a  vypomůže na polévku. Ale i kořenová zelenina pomalu dochází či vysychá. Dobrá kuchařka si i tady poradí. Z celeru připraví snadno a rychle výborné karbonátky a podá je s bramborovou kaší a naloženou červenou řepou. Nemá-li dost celeru, přibere na pomoc ještě petržel a mrkev, přidá vařené kroupy a pro chuť houby nebo kousek uzeného. K těmto karbonátkům podá pro změnu bramborový salát nebo je upraví s rajskou omáčkou. Jindy udělá z různé míchané zeleniny a krup dobré risoto, které pravému z rýže v chuti tuze nezadá, nebo jáhly s tuřínem, k nimž se opět hodí salát z kysaného zelí. 
Někdy však ubývá v bečce nebo vědru i této znamenité a obzvláště zdravé zeleniny, také jablka, uložená v komoře, se nyní již rychle kazí a hnijí nebo se aspoň scvrkají. Je málo zeleniny i ovoce, a tudíž není ani změny ani obměny v jednotvárných jídlech moučných a bramborových tak dlouho, dokud jaro z polí a luk nevtrhne vítězně - až do kuchyně!





Zeleň na stole

Pečlivá hospodyňka a matka, dbalá zdraví svých dětí, kuchařka, hrdá na své chutné výtvory, nezapomíná totiž ani na tu "zeleň" na stole. Ví sice, že se hrstí drobounkých lístečků hladové krky nenasytí, a proto právě vaří brambory, knedlíky nebo hrách a kroupy a jiné sytící pokrmy ; ví také, že se troškou zelené natě ani hospodář ani děti nevyživí, že potřebují ještě kousek masa či klobásy nebo vajíčko, či místo nich kaši z mléka nebo kousek tvarohu. Ví, že jsou nezbytny i tyto pokrmy živící, aby děti zdárně rostly a aby si hospodář udržel zdraví a sílu pro těžkou práci, která ho na jaře čeká.
Pilně z jara sbírali naši předkové první bylinky a za syrova je pojídali ne pro nasycení, ne pro vyživení ani ne jen pro osvěžující chuť, ale přímo k léčící potřebě. Tato jarní zeleň, ty první saláty, bylinky a natě, chrání před mnohými chorobami, před krvácením z dásní, před úpornou rýmou i před jarní vysíleností.
Moderní věda potvrdila tuto starou lidovou moudrost, neboť objevila v zelených listech, podobně jako v zelenině vůbec, i v ovoci, látky ochranné.

Pěstované "voničky"

M.D.Rettigová nedoporučuje jen plané bylinky, nýbrž uvádí i v zahradě pěstované. A které z nás dosud nezavoní aspoň v podvědomí ono koření našich babiček, jehož vůně byla plná zahrádka?
A právě tato chuťová stránka se nesmí ve stravě podceňovat. Pokrmy, které v ní převládají, totiž mléčné, bramborové a moučné, jsou většinou mdlé a nevýrazné. Proto není divu, že hospodář pro změnu nejraději sáhne po pikantním guláši, po uzené klobáse, po mase na česneku, jež výraznou chutí nejlépe přeruší zmíněnou jednotvárnost. Není tedy divu, že se vyhýbá mdlému špenátu, zadělávané mrkvi nebo kapustě, jež jej mdlou chutí opět nijak nelákají.
Záleží tedy zase jen na hospodyni, na jejím kuchařském umění, jak dovede také ostatní pokrmy a hlavně zeleninu i polévky lákavě a chutně uvařit. K tomu jí dopomohou právě ony, neprávem zapomenuté a dosud přezírané starodávné voničky. Estragon, kerblík, saturajka, brutňák, kopr, bazalka, portulák(kuří noha), majoránka, tymián.






Pročítám v knize nejenom recepty, ale snažím se i o vaření v tomto stylu, jednouduchém a zdravém.
Chuť zvýrazňuji svými nasušenými bylinkami, používám koření, které si i natluču v hmoždíři, aby se patřičně rozvonělo.

Baví mne to ....

Máte chuť nahlížet do Staročeské kuchařky se mnou ?





středa 15. února 2017

KDYŽ MNE SLUNCE TAHÁ ...

svými paprsky za rukáv a láká se vydat do krajiny, nijak neotálím, beru foťák, sluneční brýle
a vyrážím na své toulky.




Jdu si jen tak pomalým krokem sama a mám obyčejnou radost.

Zasněžené osamocené louky,
pár oveček u farmy,
koník co řehtá do daleka,
smečka snad deseti Border kolií, které páníček vzal do lesa
i s malými štěňátky.
Ty jsem si úplně zapomněla vyfotit :o( , to mne potom mrzelo.

Tak jsem si alespoň půjčila fotku z Wikipedie.

- krásní a inteligentní pejskové -






Občas stačí velmi málo, aby člověk pocítil
nesmírnou radost v srdci,
už jenom tím, že pozoruje přírodu kolem sebe.
Každé roční období má v sobě tolik kouzelného.

Letošní zima je překrásná...



úterý 14. února 2017

MUNGO ...

jsou malé zelené fazole, které mám v oblibě na 
jarní klíčení.
Nechávám je klíčit 3-4 dny.



Fazole mungo je luštěnina; malé, asi 5mm olivově zelené nebo červené fazole připomínají chutí zelený hrášek. Jsou zdrojem vápníku, hořčíku, železa, kyseliny listové, bílkovin, draslíku a vlákniny. Konzumují se vařené nebo syrové, naklíčené. Prodávají se v obchodech se zdravou výživou nebo v supermarketech, a to celé, loupané nebo půlené.
Fazole je třeba nechat několik hodin namočené ve vodě, optimálně přes noc. Poté je lze vařit nebo nechat naklíčit. Před vařením se doporučuje vodu slít a fazole vařit v čerstvé vodě, aby se odstranily látky způsobující nadýmání.  Solí se až po uvaření, neboť vařením v osolené vodě by ztvrdly. Je třeba si uvědomit, že vařením fazole ztrácejí množství cenných látek.

Nejčastějším způsobem přípravy je klíčení. Pro tento účel se kupují semena celá a neloupaná. Propláchnou se a při pokojové teplotě nechají asi den namočená ve vodě. Poté je třeba fazole znovu propláchnout a nechat ve vlhku dva až tři dny klíčit, přičemž je nutné proplachovat je čistou vodou alespoň dvakrát denně (předcházení plísním či hnilobě). Fazole jsou připravené ke konzumaci, když klíčky dosáhnou délky asi 2 cm, lze je však konzumovat dříve. Klíčení je vhodné ukončit dříve, než se objeví kořínky, neboť s těmi začne mungo živiny ztrácet. Před konzumací je třeba naklíčené fazole opět propláchnout čistou vodou. Poté je lze konzumovat nebo uložit do lednice v uzavíratelné dóze, ale skladovat bychom je měli maximálně jeden týden. Jíst je můžeme v syrovém stavu samostatně nebo jako součást salátů či asijských jídel.



Používám sklenici s plastovým víčkem, které jsem prodírkovala.
Fazolky řádně propláchnu vodou a víčkem dolů postavím sklenici do misky.


Po pár dnech jsou fazole vhodné ke konzumaci.

Také již necháváte luštěniny  "klíčit" ...?









pondělí 13. února 2017

MALINY NA KAMENÍ ...

další šátek, který jsem si nazvala po svém.

Jeho domovský název je

Multnomah

autorka Kate Ray, a k názvu ji prý inspirovala oblast Multnomah v severozápadním Oregonu, která je velmi blízká jejímu srdci.
Já jsme použila přízi
Jawoll Magic č.23
a mne barevná skladba vláken evokovala barvu růžových malin
a šedou barvu kamínků.







Spotřeba - 100 g
Velikost - 160 x 47 cm
Jehlice - č.4

Šátek se pletl báječně a kdyby mi nedošla příze, pletla bych určitě ještě dál a dál, líbil by se mi ještě širší vzorovaný lem. Zvažovala jsem i přikoupení klubíčka, ale u Vlněných sester již neměli vůbec žádné skladem a nikde dál jsem již nehledala.



I tak je šátek překrásný a já mám dilema, zda ho daruji nebo si ho ponechám.
Jenže se mi začínají šátky hromadit a nevím zda je vůbec unosím.

Určitě ho daruji - svátky, narozeniny se blíží :o).
Již vím komu.







Mám nahozen na jehlicích totiž další šátek.

Nemohu prostě odolat.





Začíná to být asi VÁŠEŇ ...



P.S. Moc vám děkuji za tipy na foto programy pro úpravu fotek.
Vybrala jsem si Photoscape a sžíváme se :o)).




pátek 10. února 2017

MECH A KAPRADÍ ...

jsem si pro sebe nazvala šátek

CLOSE TO YOU
od autorky Justyny Lorkowské.





Použila jsem přízi od Dropsu
Alpaca mix.

Oproti návodu jsem přidala několik řad navíc, protože se mi
šátek zdál příliš malý.

Spotřeba : 120 g
jehlice č. 4
velikost před smočením - 180x40 cm




S návodem jsem zpočátku zápasila, protože jsou jinak psané značky z anglického návodu než jsem zvyklá, ale brzy jsem si poradila a vzorek je jednoduchý, takže lehce zapamatovatelný.






Také mi dalo zabrat uzavření, kdy se pletou pikotky.
Z háčkování pikotky znám, ale nikdy jsem je nepletla a vůbec jsem nechápala jak na ně.
Ještě, že jsou Vlněné sestry a jejich video návody.
Našla a pouštěla stále dokola, jehlice s šátkem v ruce a zkoušela.
Přiznám se, že mi to trvalo !!
Možná, že to bylo tím, že již bylo po 22 hodině a můj mozek byl těsně před spaním zpola vypnutý.
Sice jsem na to posléze přišla a uzavřela, ale
byla jsem totálně vyčerpaná a do postele jsem padla s tím, že už nejsem schopná ani přečíst pár stránek v knížce.
U čtvrté mi již spadla víčka :o)).




Nic z toho však neovlivnilo mou naprostou spokojenost po zdárném dokončení šátku.
Určitě si jeho pletení zopakuji, jako dárek bude naprosto úžasný.

****
Dneska jsem nemohla udělat z fotek na blog koláže, neboť můj oblíbený program na úpravu fotek piZap přestal fungovat zdarma a je blokovaný.
A měsíčně se mi opravdu nechce platit několik dolarů za občasné použití na zpracování fotek do koláží.
Tak jsem si vzpomněla na program Picasa, který jsem také již kdysi zkoušela, ale zdál se mi příliš složitý. Bohužel ten se mi neotevřel a nasměrovalo mne to na Fotky Google. Tam se sice koláže dají zpracovat, ale nikde jsem nenašla možnost vkládání textu na označení fotek, když je dávám na blog. 

Můžete mi někdo poradit kam se vrtnout ?
Kde si upravujete fotky ?


Sháním něco jednoduchého...



čtvrtek 9. února 2017

ZLOBA - KRÁLOVNA ČERNÉ MAGIE ...

pohádka, kde hlavní postava je zlá víla, královna, vládkyně lesní říše,
ve které třímá neutuchající pomsta.

Pro mne to byl úžasný prožitek fantasy pohádky, kdy zlo mělo v celém ději  nadvládu, ale opět se ukázalo, že dobro dokáže změnit i tvrdá srdce, ve kterých otevře komnatu upřímné lásky.




Hlavní role 
Angelina Jolie

jako královna Zloba,

a musím říct, že v této roli se mi velmi líbila, působila opravdu děsivě, zle, ale zároveň z ní vyzařoval smutek, který si nesla po celý život ve svém srdci.
Zklamání, zrada a opuštění lidskou bytostí, muže jehož nesmírně milovala, způsobilo její zlobu a nenávist.
Pomsta ji vede k vyslovení prokletí nad kolébkou malé princezny.


***

Anotace :

Snímek Zloba – Královna černé magie vypráví dosud nezpracovaný příběh legendární zlé královny z klasického snímku společnosti Disney Šípková Růženka z roku 1959, a seznamuje diváky s její zradou, která nakonec způsobila, že se její kdysi čisté srdce proměnilo v kámen. Královna Zloba, hnaná touhou po pomstě a urputnou snahou udržet si trůn, uvrhne na novorozenou dcerku lidského krále, Auroru, krutou kletbu. Jak princezna roste, ocitá se přímo v samém středu narůstajícího konfliktu mezi lesním královstvím, které si zamilovala, a lidským královstvím, ze kterého pochází. Zloba si uvědomuje, že princezna může být klíčem k míru mezi oběma říšemi a je tak nucena k nemilosrdným činům, které oba světy navždy změní.


***
Děj Šípkové Růženky, který vás vtáhne do života víl, 
lesních skřítků, starobylých stromů, do tajemných zákoutí lesního království.
Černá magie používaná Zlobou bojuje s královstvím lidí, které z duše nenávidí.
Avšak malá Růženka, ukrytá v domku kde žije se svými sudičkami, třemi vílami, dokáže nevídané.

V den svých 16.narozenin prolomí krustu zla kolem
srdce Zloby...