Den před Štědrým dnem si u nás postěžoval prostřední syn, že chtějí stále ještě zachovat vánoční kouzlo a víru, že dárky všem nosí Ježíšek, ale Amálka začíná být podezíravá a prohlásila, že letos až budou na zahradě čekat na zaznění vánočního zvonku, nesmí opravdu nikdo odejít do domu. Ne jako loni když Honza odběhl pro sirky na prskavky (a rychle nadělil pod stromeček), to prý ani náhodou.
A tak se domluvili s naším nejmladším a mým mužem, že k nim zajedou a dárky nadělí. Obětovali se a celé odpoledne si ani panáčka spolu nedali, protože muž bude řídit a Radek si bez něj nalít nechtěl :o).
Dostali instrukce kde budou balíčky připravené a čekali v podvečer na sms, že rodinka je po večeři a čekají na zvonek. Sedli do auta a vyjeli na kopeček. Museli se kolem domu chovat naprosto potichoučku, nemluvit spolu, případně jenom šeptem, protože všichni byli kvůli deštivému počasí ne na zahradě, ale v horním patře v dětském pokoji a tam čekali na zacinkání.
Balíčky se rychle s jejich pomocí vršili pod stromkem. Najednou můj muž prý vidí, jak Radek něco pije a jí, a tak se šeptem ptal. "Co jim to tady piješ a ujídáš?"
A tuto odpověď opravdu nečekal. "Nu co by, je tu talířek s cukrovím a frťánek a napsáno - Pro Ježíška. A kdybych to nevypil a nesnědl, tak by ta Amálka snad neuvěřila, že tu byl. A ty řídíš, tak nic pít nemůžeš."
Když přijeli, ještě se oba smáli. Prý kdyby je někdo pozoroval, tak by snad zavolal Policii, protože se plížili k domu pomalu a potichu, neustále se rozhlíželi, no prostě vypadalo to divně :o).
Jsme přesvědčení, že se Amálka bude ve škole dokrve hádat s těmi dětmi, které již na Ježíška nevěří, že u nich ALE SKUTEČNĚ BYL.
A to jsou ta kouzla vánoc ...
