ZATOČTE SE ŠKRÁBANCI ...

Již jsem dlouho nepřispěla šikovnými nápady.

Tak to musím napravit.

- zdroj Pinterest -

Dřevěný nábytek se velice snadno poškrábe, ale odstranění drobných rýh a linek nevyžaduje žádný složitější zásah. Stačí je šikovně zamaskovat vrstvou maziva stejného odstínu - domácnost nabízí širokou škálu vhodných prostředků.

1/ Smíchejte lžíci rostlinného oleje se lžící citronové šťávy a měkkým hadříkem vetřete do dřeva. Nechte působit hodinu a vyleštěte.

2/ Podobně můžete postupovat s dětským olejíčkem.

3/ Přejíždějte rozpůleným ořechem (vlašským, pekanovým nebo para) po poškozeném místě a ulpělou dužninu vtlačte prsty do rýhy.

4/ Vetřete do prasklinek trochu majonézy nebo arašídového másla. Po hodině setřete vlhkým hadříkem.

5/ Další vhodnou výplní může být krém na boty stejného odstínu, jódová tinktura nebo roztavená pastelka.

6/ Škrábance překryjte vazelínou a nechte působit 24 hodin. Pak setřete suchým hadříkem.

7/ Pro dosažení co nejlepšího výsledku nábytek po každém z těchto ošetření ještě navoskujte.

 Dřevěný nábytek doma máme, ale - klepu na dřevo - zatím bez jakýchkoli škrábanců.

Ale vím, jak bych s nimi naložila ... :o)

 

ORANŽOVÁ ...

barva nyní vládne mé zahradě.

Záplava měsíčku lékařského, který jsem jen tak drobně vysázela i do zeleninové zahrady, neboť jsem se dočetla na jednom blogu, že soužití této bylinky a zeleniny je velmi prospěšné.

Netušila jsem, že se mi tak odvděčí a zahrne mne svou krásou.

Když jsme sklidili česnek, dostal měsíček prostor a náležitě ho využil.

Rozrostl se převelice a dělal společnost rajčatům.

A já stříhám květy a suším. Využiji jejich krásu a léčivé účinky při výrobě mýdel, protože ty s měsíčkem, jsou snad nejúžasnější.

Chtěla bych se posunout ve svém bylinkaření a zkusit vyrobit mast.

Další oranžovou záplavu mi skýtá aksamitník, kterého jsem na své zahradě nechtěla ani za nic, neboť nemám ráda jeho vůni - pro mne spíš nepříjemný odér.

Jenže můj muž v loňském roce bez varování koupil semínka a sám vypěstoval sadbu, protože se mu afrikáni líbí a prý odpuzují svým zápachem některé hmyzí škůdce.

Co jsem měla dělat ? Zasadila jsem je tedy na záhony a myslela jsem si, že třeba odradí plazivé slimejše a ti odlezou neznámo kam z naší zahrady.

Neodlezli a ba naopak, afrikáni jim nadmíru chutnali a chutnají.

Avšak jako kdyby ty rostliny toužily po mé přízni.

Vyrostly z nich vysoké, nádherné kytky, které zářily oranžovou nebo žlutou barvou celé léto do daleka.

Loni jsem si posbírala semena a letos už jsem sama pěstovala.

 Vzala jsem je na milost.

 K těmto krasavicím se svou krásou přidala lichořeřišnice, která ač nízká svým vzrůstem, bohatá svými květy a svou rozpínavostí, kdy převálcuje všechny nízké rostliny ve svém dosahu. Klidně je zakryje svými listy a květy, nebere si servítky.

Zapíchala jsem pár kuliček na okraji zídky v místech, kde většinou rostou nízké skalničky. Špatná volba, neboť letos se lichořeřišnici dařilo obzlváště skvěle a je jak zdivočelá.

 Mezi další adepty s oranžovou barvou musím zařadit ne květinu, ale plody.

Rakytník řešetlákový se nám rozrůstá a pokud nebudeme letos stříhat, naroste do obřích rozměrů. 

Je obsypaný malými kuličkami a já každý den trpělivě sbírám, jsem popíchaná o trny (ty prý také léčí), ale nevzdávám to.

Zpracovávám na výtečné sirupy, plné vitamínů, které nám budou dodávat sílu a zdraví po celou zimu.

Část úrody poctivě zamrazím a v zimě se bude čajíkovat.

Jen bych potřebovala pomocné ruce na sběr :o).

Nikdo se však nehlásí ...

 

 

AYAHUASCA ...

/LIÁNA SMRTI/

aneb

TANEC S BOHY.

Knížku jsem měla již několik týdnů doma, ale teprve nyní jsem měla chuť si ji přečíst a musím se přiznat, že jsem ji zhltla za jedno letní překrásné odpoledne, navečer jsem ji zaklapla a ještě druhý den jsem o ní přemýšlela.

Manželovi jsem nastínila obsah a vřele doporučila si přečíst.

Což dělám častokrát a on pokýve, že v zimě se do čtení dá.

Jen neříká, kterou zimu myslí :o).

--------------------------------------------------------------------------------------

Člověk je podivuhodný výtvor přírody.

Není v jeho silách pochopit, co je tělo, a ještě méně, co je duch,

a nejméně, jak je duch spojen s tělem; a to je vrchol

těžkostí - a přece právě v tom je jeho podstata.

Blais Pascal : Myšlenky 

San Pedro, toé, sanango, floripondio, virola a řada dalších rostlin, ty všechny jsou nenahraditelnou součástí obřadů, jihoamerických pralesní rituálů, o nichž se vyprávějí a píší legendy po celém světě. Říká se jim různě: lidová medicíny, drogy, halucinogeny, ovšem také rostliny Bohů. Možná proto, jak praví příběh, že s jejich účinky seznámili Indiány samotní Inkové. Byl jsem v Jižní Americe příliš krátkou dobu, abych okusil všechny nebo alespoň většinu z nich. Dost dlouho jsem tam byl ale na to, abych poznal ayahuascu, rostlinu s tajmným názvem a ještě tajemnějšími účinky. Učitelku, Matku Džungli, nejslavnější a také nejsilnější jihoamerickou drogu, o níž šamani tvrdí, že si své adepty vybírá. Možná proto, že když přeložíte její jméno z jazyka kechua, zatají se vám dech. Zjistíte, že je liána smrti.

I když se o ayahuasce tvrdí, že to je droga, ve skutečnosti tomu tak není. Ayahuasca totiž nevytváří závislost, naopak drogové závislosti léčí. A ne jen ty, ale má spoustu jiných léčebných účinků. Šamani tvrdí, že za většinou našich chorob stojí psychika. Ayahuasca je jedním z prostředků, jak se vevnitř úplně očistit, a tím se zbavit třeba alkoholismu, migrén nebo vředů. Ve městečku Chazuta žije dokonce šaman, který léčí ayahuascou dokonce i hadí uštknutí a má téměř stoprocentní úspěšnost.

Jediné co šamani léčit nechtějí nebo nemohou je rakovina a AIDS. I když jak známo výjimka potvrzuje pravidlo. Je znám případ profesora z havajské univerzity, který onemocněl rakovinou jater a lékaři mu dávali 15-20% na vyléčení. Podstoupil operaci, při které mu byl odebrán pravý jaterní lalok i následnou chemoterapii. Sám se ovšem zajímal o jiné alternativní metody, které by napomohly jeho úplnému vyléčení. Tímto způsobem se také dozvěděl o ayahuasce. Odjel do amazonského pralesa, kde podstoupil několikrát rituál pití ayahuascy. Po návratu a následné prohlídce u lékaři byl ujištěn, že je zcela zdráv.

Jiří Kuchař v knížce "Ayahuasca aneb Tanec s bohy" tvrdí, že v excitovaném stavu po požití liány smrti se těm, kterým má být naznačeno, že se mohou vydat šamanskou cestou, zdá o bílé lodi. Kuchařův Don Guillermo o této cestě řekl, že je trvalým stavem mysli, lhostejno, jestli se vztahuje k nějaké osobě, skupině lidí nebo ke světu jako takovému. Je to stav trvale prožívané lásky. A v tom je celé tajemství.

Obrazová příloha v knize obsahuje dokumentární fotografie Roberta Nebřenského a obrazy Otto Plachta a Pabla Amaringa.

Existuje šamanská medicína?

-----------------------------------------------------------------------------------

Vyprávění o setkání s Liánou smrti bylo napínavé a vedlo mne k zamyšlení, že stále tolika věcem v životě člověk nerozumí, nechápe, není schopen se dostat vědomě kamsi dál. Někdo ten dar má, někdo cíleně pátrá a snaží se porozumět, někdo raději zůstane v nevědomí.

Jiří Kuchař vyzkoušel.

Jsem ráda, že vše knižně sepsal a já si tuto jeho zkušenost mohla přečíst.

Ocitla jsem se v džungli a sledovala činnost šamana.

I když stále nerozumím.

Nevadí ...

 

MAĎARSKÝ PERKELT ...

z vepřového masa.

Již několikrát mi na mysl přišla myšlenka, v čem je vlastně perkelt jiný než náš klasický guláš ?

A vždy jsem uvařila opět guláš :o).

Nedávno mi to nedalo a zahloubala jsem se do receptů.

No jo, je to ve způsobu zpracování masa.

Připravuje se buď z kuřecího nebo vepřového masa, a to vařením.

Ne dušením, takže se maso nerestuje na cibuli, aby se zatáhlo.

I když jsem četla, že někdo to dělá i u perkeltu, tak nevím.

 

 To je vlastně ten jediný rozdíl v přípravě, alespoň co jsem našla já recepty.

Možná, že mi zde napíší kuchařky naprosto jiný způsob, jiný rozdíl, ale řeknu vám, že to co jsem uvařila v sobotu návštěvě, bylo tak chutné, že jsme se oblizovali u stolu všichni společně a talíře jsme vytírali kousky chleba úplně do čista.

Příprava je naprosto jednoduchá :

vepřové plecko

cibule

sádlo či olej

sladká paprika

sůl

* na rozpáleném tuku jsem orestovala dostatečné množství cibule (v mém případě asi 5 větších) do jemně zlatova

* zasypala jsem 2 ČL sladké papriky, ihned rozmíchala a zalila horkou vodou (paprika nesmí zhořknout)

* vepřové maso nakrájené na větší kostky jsem vložila do vody

* osolila

* vařila a když bylo maso skoro měkké, odebrala jsem pokličku a cca 30 minut jsem nechala redukovat tekutinu do jemné šťávy

* asi v polovině této fáze jsem přidala pokrájená (oloupaná) rajčata na kousky a zelenou papriku na malé  proužky

A pak jenom ochutnala, zda není potřeba přisolit a těšila jsem se na odezvu hostů.

- kdo má rád, může na talíři přizdobit syrovou cibulkou -

 Jak jsem psala výše, sbírala jsem ze stolu skoro čisté talíře a poslouchala samou chválu.

Stálo za to vyzkoušet maďarský perkelt ... 

 

VLAHÁ NOC ...

byla ze soboty na neděli. 

Naprosto neskutečná, nečekaná.

Když odešli po půlnoci naši milí kamarádi, stále se nám s mužem nechtělo jít spát, nechtěli jsme se vzdát té krásné noci.

Povídali jsme si u praskajícího krbu, do kterého jsme házeli z bedýnky staré vlašské ořechy, co se nedaly již před několika roky vyloupat a my je měli uložené ve sklepě a zapomněli na ně.

Neumíte si představit jaký žár z nich sálal.

V krbu bylo plno rudých, žhavých kuliček.

Museli jsme se tomu smát.

Topíme ořechy.

A jak si tak povídáme, vzpomínáme či necháváme volně plynout své myšlenky, přišel muž s nápadem.

Přespíme venku.

Venku ?? Mírně jsem se vyděsila.

Nečekal až se rozmyslím, okamžitě přinesl spacáky, odsunul stůl, dal na zem před krb matrace z lehátek a ležení bylo připravené.

Nakonec jsem se ani moc nebránila, jak ta chvíle byla kouzelná.

Jen mi v hlavě proběhlo, že možná ráno z té země nevstanu :o).

Vstala jsem a byl to naprosto úžasný zážitek.

 Pokud se podivujete co to máme za spacáky, podivujete se oprávněně.

Zakoupil je můj muž před třemi roky na tržišti, kde prodával pán věci z vojenského skladu, a tak když uviděl tyto spacáky, musel je prostě mít.

Připomínaly mu totiž vojnu :o), znal je a nedal na ně dopustit.

Nevěřícně jsem koukala co to domů táhne za příšernost, ale když jsem vše vyprala a poprvé v něm spala ve stanu s naším Matýskem, musela jsem mu dát za pravdu. Jsou úžasně teploučké, ale dost neskladné a na dovolenou bych s nima fakt nikam nejela :o).

 Byla to nádherná vlahá noc ...

 

KOZÍ PRODUKTY ...

nejenom k snědku.

V obchůdku na kozí farmě jsem zahlédla i kosmetické výrobky a neodolala jsem vyzkoušet alespoň některý z nich.

Zvolila jsem napoprvé krém na ruce (těch mám velikou spotřebu) a byla velmi mile překvapena nejenom jemnou vůní, ale i konzistencí a příjemným pocitem na rukou. Krém se rychle vstřebává a pokožka je opravdu jemná.

 

Kosmetické výrobky na farmě nevyrábějí, je to dovoz.

Příště si určitě domu povezu sprchový gel a tělové mléko.

***

 

Již starověké národy znaly blahodárné účinky kozího mléka na pleť a zdraví. Starořecký lékař Hippokrates používal kozí mléko jako lék proti mnoha nemocem. Dokonce se vypráví legenda, že získal Zeus svou pověstnou sílu právě díky pravidelné konzumaci kozího mléka.

A čím je kozí mléko tak prospěšné?

Právě jeho jedinečným složením. Obsahuje vysoce hodnotné bílkoviny jako kasein, globulin nebo albumin, ale je také bohaté na minerální látky jako vápník, hořčík, draslík a fosfor nebo vitamíny A, B1, B2,B12, C, D, E, ale i lehce stravitelné tuky. Kromě toho obsahuje AHA kyseliny (konkrétně kyselinu mléčnou a citrónovou) a kyselinu listovou, které hydratují a zvláčňují i vysušenou pokožku a navíc mají antibakteriální účinek. Kozí mléko je také bohaté na antioxidanty, ceramidy či koenzym Q10, které bojují proti známkám únavy a stárnutí pleti.

Složení kozího mléka způsobuje, že při jeho konzumaci je naše tělo chráněno před škodlivými vlivy životního prostředí a celou řadou nemocí. Je méně tučné než kravské, proto se pije při redukční dietě. Kozí mléko obsahuje velmi malé množství alfa S1 kaseinu, proto jej mohou pít i lidé s intolerancí laktózy. Pro kosmetické účely se využívají hlavně dvě složky kozího mléka, a to tuk a syrovátka.

Proč se kozí mléko používá v kosmetice?

Kosmetika s kozím mlékem nedráždí a naopak zklidňuje, proto je velmi vhodná pro citlivou a alergickou pleť. Hojně se používá k léčbě ekzémů, lupénky a různých vyrážek. Je vhodná i pro problematickou pleť se sklonem k tvorbě akné. Obsažené látky pomáhají zmírňovat vznik vrásek a další projevy stárnutí pokožky. Je ideální pro regeneraci, zvláčnění a dodání pružnosti pleti, napomáhá korigovat drobné defekty pleti. Kozí mléko účinně působí i na spálení od sluníčka, protože dokáže zklidnit popálení a podporuje regeneraci kůže.

zdroj : www.vivaco.cz

***

Máte zkušenosti s kosmetikou z kozího mléka ?

Já sice nemám žádné vážné problémy s pletí, ale proč ji nedopřát něco nového, zklidňujícího, regeneračního.

A pozor ! Zmírňuje vznik vrásek :o) ...

 

KOZÍ SÝRY...

ale nejenom ty, máme velmi rádi a určitě jich zkonzumujeme víc než uzenin, které nám s mužem chutnají méně a méně, bývají opravdu nekvalitní a zdroj na šikovného řezníka, který by vyráběl dobré, nešizené klobásy a salámy, nemáme.

Přes naše kamarády jsme objevili Kozí farmu pod Ještědem

 KLIK SEM

a zde si nedávno nakoupili úžasné kozí sýry.

Kozí sýr je kvalitnější, lépe stravitelný a zdraví prospěšnější než kravský, ale pouze v případě, že kozy byly dobře krmeny nebo jsou v přírodních chovech. Kozí sýry se používají ve studené, ale i teplé kuchyni. Velmi chutné jsou gratinované nebo i grilované, vynikající je například i rizoto s houbami a kozím sýrem, najdou své uplatnění ve studených salátech, rozumějí si s těstovinovými jídly.

přírodní s olivami a sušenými rajčaty jsem doplnila vlastními "močáky" :o)

 Jejich produkty jsou velmi chutné a nejsou cítit typickým kozím aroma, který někdo nemá rád a proto kozí sýry nejí.
Francouzi prý naopak vyhledávají co nejsilnější kozí vůni :o).
 
Dostalo se nám při nákupu plno informací a byla nabídnuta ochutnávka různých příchutí. A protože sýry jsou opravdu čerstvé a nemají příliš dlouhou trvanlivost, museli jsme si vybrat pouze tolik, kolik jich s mužem během té doby zvládneme sníst. A tak jsme si odvezli - s česnekem, s brusinkou, s olivami a sušenými rajčaty, řecký a na gril.
Na grilu jsem ho připravila tak, že jsem na alobal nakapala trochu olivového oleje, položila kolečko sýru, opět zakápla olejem a posypala provensálským kořením, zabalila a v grilu zahřátém na 200°C nechala asi 5 min.
Byl naprosto vynikající.

 
 Přikoupili jsme ještě jejich Goudu zrající dva měsíce a s koriandrem, který zrál šest měsíců.

k sýru se dobře popíjí kvalitní bílé víno

 Naše letní večeře se staly příjemnou ochutnávkou
 výborných kozích sýrů.

Jak jsem psala výše, sýry milujeme, a dalším z oblíbených sýrů je Limburský, který jsme si donedávna kupovali u našich německých sousedů, než jsem objevila, že ho prodávají v Lidlu a víceméně za stejnou cenu.

   

 U těchto zrajících sýrů je veliká výhoda je konzumovat
venku, na čerstvém vzduchu :o).

Mezi další vynikající sýry na gril jsme zařadili s mužem Camembert
  této značky (také zakoupeno v Lidlu) :

 A opět ho posadím do olivového oleje, zakápnu i shora, posypu kořením, na fotce Argentina,  přidám jemná kolečka cibule, zabalím do balíčku.
V teplém grilu okolo 200°C jim dopřeji 5-8 minutek.

 

 A pak už jenom cinkají jemně příbory a rozplývající se sousta zapíjíme vychlazeným bílým vínkem z Moravy...