Slušivě i v kuchyni...

pomocí zástěry při vaření.

Život je jako vaření.
Než si vybereš, co máš rád,
zkus trochu od všeho.
                               Paulo Coelho

Přidala jsem se k výzvě na blogu ZaZy Kouzelná chalupa

k ušití zástěry.

Přiznám se, že je příliš často nenosím, což je vlastně škoda, neboť se mnohdy potřísním prskancem z hrnce či pánve a zástěra by mnohé zachránila.

Prohrabala jsem nejprve úložiště různých zbytků látek než se vydám do obchodu s látkami a najednou jsem v ruce měla kus proužkované bavlny.

Až jsem se zarazila, protože jsem si uvědomila jak stará látka je.

Přes třicet let určitě a měla jsem z ní ušité letní šaty.

Na pasovou zástěru množství stačilo, já zasedla ke stroji a během odpoledne byla hotová.

Tady je výsledek a hned jsem pojala nápad, že našiji pár kousků jako dárky pro své kamarádky.

Na blogu se nyní odmlčím, neboť bych se nerada dostala do potíží s GDPR, nejsou mi jasná pravidla pro psaní blogu a pan Google mne varuje. Psaní jsem brala jako radost, těšila mne odezva vás čtenářek a čtenářů, našla jsem zde mnoho spřízněných lidí s podobnými zájmy, náhledy, názory.

Nechce se mi však tratit čas přemítáním, hledáním, zjišťováním příkazů, abych neporušila nějaké nařízení, jejichž znění mi jasné vůbec není.

Velmi vám děkuji za přízeň.

Přeji všem krásné léto, plno zážitků z cest, dopřejte si co nejvíce radostí, pohody a mějte

Štěstí ve svém životě...

Blahodárný déšť...

a s ním přichází veliký nádech celé zahrady.

kokořík si veškerou vláhu užíval

Prší s přestávkami již druhý den a vyprahlá zem vláhu nasává z plna hrdla. Z mraků na zem se potřebná voda snáší jemně, žádná průtrž, kdy veškerá voda rychle steče do potoků, aniž by měla čas se spojit s půdou.

Opět beru do rukou fotoaparát a obcházím všechny kouty zahrady, sleduji rostliny, které natahují své větve, listy, květy a volají - Ještě, ještě, více vláhy...

Schraňují každou kapku.

Nevadí mi, že teplota vzduchu patřičně klesla o několik stupňů a venku je chladněji, jsem ráda, že se během Ledových mužů neobjevily mrazíky a rostlinám neublížily.

bylinková část dostala zásyp kůrou a čeká na zasazení nových bylinek

I mne déšť zastavil a donutil k odpočinku od práce na zahradě a myslím, že jsem to již velmi potřebovala.

Máme na malé terase posezení, kde s mužem většinou snídáme, svítí sem po ránu sluníčko a vidíme na zahradu.

A já tohle malé zákoutí využívám k vypití kávy a chvilky s knížkou.

Pravda je, že si beru na sebe tlustý svetr a dlouho sedět v chladu nevydržím.

Po dešti mé oči vyhlížejí plže španělské, očekávám jejich veliké množství, ale jsem překvapená, objevuji pouze jednoho. Zato šneků různých velikostí se sunulo po celé zahradě nečekaně. Sbírám je do kyblíku a odnáším k nedalekému potůčku do trávy.

Nafotím si ještě několik rozkvetlých rostlin, přivoním k hvozdíkům, k mini šeříku, pochválím weigelii za nádherné růžové květy.

trojpuk je úplně obsypaný květy

i takto se dají využít štafle

To je pro dnešek vše ... :o)

Krásné dny přeji všem.

Okem fotoaparátu...

nahlížím na zahradu v dnešní sobotní ráno.

Mlha až na zem a tak chvilku čekám na rozjasnění.

Můj veškerý volný čas je stále věnovaný úpravě zahrady a ač jsem každý den unavená, baví mne to.

Pytle s mulčovací kůrou, pytle zeminy, nové keře a letničky, jsou nyní nejčastějšími nákupy, které vozíme v autě.

Nejtragičtěji, po letošní mrazivé zimě bez sněhu, dopadla má bylinková část zahrady. Z toho jsem docela smutná a čeká mne zde ještě hodně práce.

Vymrzl yzop, zmrzly loni zasazené levandule, šalvěj má listy jenom z části, nevyrašila máta, prapodivně vypadá smil italský, nezelená se svatolína. 

Musím spoustu bylin dosadit a celou část překopat.

Pojďte se krátce se mnou projít a nahlédněte k nám.

letos se azalky překonávají

můj oblíbený kokořík

nový přírůstek - Weigelie bílá

 

mini šeřík je letos obsypaný květy

letos je konečně budka obsazená

dnešní ráno...

Děkuji, že jste trpělivě došli až na konec a přeji všem krásný den...

Zapečené těstoviny...

jsou výborným rychlým obědem a rychlé vaření já nyní potřebuji, když veškerý čas  trávím na zahradě.

Často se mi stává, že večer před usnutím si přemýšlím o tom, co druhý den uvařím, ale občas také ještě dopoledne nevím co budeme jíst :o).

Tuto variantu zapečených těstovin jsem již dlouho nepřipravila a tak jsem okamžitě nápad přivítala.

Zapečené těstoviny se zelím a houbami

* těstoviny

* namočené sušené houby v horké vodě

* 1 cibule

* asi čtvrtka z malé hlávky bílého zelí

* sýr na strouhání

Dáme si vařit těstoviny, mezitím si na drobně pokrájené cibuli dusíme houby, které podléváme vodou, ve které se máčely.

Pokrájíme na nudličky zelí a mírně zalité vodou chvíli podusíme, osolíme, dochutíme octem a cukrem (jak kdo má rád).

Uvařené těstoviny dáme do zapékací mísy, přidáme podušené houby a zelí, promícháme a posypeme strouhaným sýrem.
Zapečeme v troubě do zlatova.

Třeba se vám bude tento recept hodit :o).

A venku, na čerstvém vzduchu, chutná nejlépe...

LAURÉLIE číslo 2...

je právě dokončena a vypnuta.

Laurélii číslo 1 jsem v prosinci darovala kamarádce k jejím kulatým narozeninám a byla jsem moc potěšená, že se jí líbil a měla z šátku radost.

To byla tato barevná variace.

Pro sebe jsem chtěla šátek kombinovaný s červenou a poslední část krajkovou jsem ještě rozšířila o půl vzorku, takže můj šátek je trochu větší. 

Pletla jsem opět z příze Jawoll a vypletla jsem 2+2 přadena, zbylo mi z obou barev jen pár metrů.

Laurélie je šátek s dlouhými cípy, takže ho lze pohodlně i vázat na krku, je lehký a vzdušný.

Nyní se rozmýšlím, jaký šátek nahodit na jehlice :o).

Dnešní ráno jsem Lovila beze zbraně !

Ptáci jsou součástí naší zahrady po celý den, jejich trylky poslouchám moc ráda.

Ale až nachytám ty straky co mi kálejí v pergole,

pořádně jim protřepu křídla !!...