pondělí 22. ledna 2018

Přes okno...

jsem mohla pozorovat sněhové vločky, které začaly v jeden moment nedělního odpoledne 
poletovat vzduchem.


Obloha se zatáhla a slunce se schovalo za šedé studené mraky.
Tolik se mi chtělo jít ven a chytat bílé chomáčky do rukou, nechat si je rozpouštět na tváři.
Pozorovala jsem jejich nepravidelné mihotání za sklem okna.


Je zvláštní jak někdy stačí malý okamžik a člověk cítí zvláštní radost.
Někdy při pohledu na šimrající sluneční paprsky, někdy na padající dešťové kapky, úžas nám přivolá letní duha, vzpomínkovou nostalgii sněhové vločky.
Záleží na našem vnitřním pocitu, který se zrovna v naší mysli nachází.


Někdy mi projedou hlavou vzpomínky jako malé šípy, které až bodnou.
Na bezstarostné dětství, které se již nikdy nevrátí, které je na věky věků pryč.
Ta bezbřehá radost, ničím neovlivněná, naprosto ryzí a čistá, nezaplněná nijakou starostí, kterou sebou přináší dospělost.


Někdy bych chtěla na malý moment vrátit čas, zatočit pozpátku kolečkem, zažít na jeden den tu pohodu malé holčičky, která si ráda hraje s panenkami, touží alespoň po jedné s vlásky, aby ji mohla česat. Která si hraje na prodavačku v krámku plném zelených bylinek, hromádkách kamínků, kornoutků z papíru na balení zboží z písku. Která si od rána zpívá a brouká písničky, jež zná od maminky. Která miluje obracení stránek v knížkách, kde nachází kouzelný svět příběhů.
Která sní své sny.

***
Ten neúprosný čas...








14 komentářů:

  1. Alenko, krásně si fotila. Nostalgické fotky, které přímo vybízí ke vzpomínání. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to opravdu přes okno, nechtěla jsem přeci jenom na sebe pouštět ten studený luft :o)).
      Měj se Marti.
      Ála

      Vymazat
  2. Alenko, také bych někdy chtěla vrátit čas, je strašné, jak to letí. :o)
    Přeji krásný týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně by stačilo alespoň ho nyní zpomalit :o). Je to vše moc rychlé.
      Měj se hezky Dášo.
      Ála

      Vymazat
  3. Asi téměř každý by se na chvíli chtěl vrátit do dětství. Vzpomínky na něj mi přicházejí především v čase,který jsi vyfotila. Někdy se uvnitř sebe usmívám, někdy je to takový nostalgický stesk. Ale jsou to jen chviličky. Je to prostě nevratné. Hlavně, že ty vzpomínky jsou.
    Doufám, že je Ti již lépe. Klidný den Ti přeji!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano Hani, je to nevratné a pouze vzpomínkové. To je ten životní koloběh...
      Už je mi mnohem lépe, ale stále dodržuji léčbu a větší klid pro sebe.
      Měj pohodu.
      Ála

      Vymazat
  4. Alenko,
    já mám to štěstí, že se ve svých letech vracím do dětství dost často.
    Mám totiž 4 letého syna a to najednou ten svět z jeho reakcí vidíš jeho očima :-)
    Ještě nezná slovo stres, i když, stačí, že musí být rodiče do 8 h. v práci ,takže už na tom úspěšně pracujeme:-o
    On má na všechno čas, takže si umíš představit, jak to v praxi vypadá.
    Ale máš pravdu, že i já se čím dál více vracím do svého dětství ve vzpomínkách, třeba i v sobotu, kdy jsme byli na výstavě v Chrudimi 60- 80.let už min. století .
    Krásný mrazivý týden bez bolestí a zdravotních komplikací !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, živě si to dokážu představit, stačí když je u nás na dva dny Jonášek (3,5), malý rozumbrada a zlatíčko naše. Pomuchlovat, potěšit, polaskat, pohrát - a zase vrátit rodičům :o))))).
      V Chrudimi žije Ilonko můj bratr, snad se k nim letos zase vydáme.
      Bolest je pryč, oteklá uzlina se vrací do svého původního tvaru :o), jsem ráda, že vše zabralo.
      Měj hezké dny.
      Ála

      Vymazat
  5. Alčo, hezké zimní fotky a hezké nostalgické snění :-) Měj se krásně, Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to na mne nějak padlo při pohledu z okna.
      Ivanko měj prima dny.
      Ála

      Vymazat
  6. Moc hezky si sníš, Alenko! A já se zasnila s tebou!
    Měj příjemný večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snít se má v každém věku Helenko, že? V každém z nás přeci jenom kousíček toho dítěte je někde schovaný :o).
      I tobě hezký večer.
      Ála

      Vymazat
  7. Dneska je to krásné, poetické, nostalgické povídání. Co všechno člověka napadne při pohledu z okna...Když se zastaví, zavzpomíná...
    Moc pěkné, Alenko. Čas nezastavíme, ale při vzpomínkách na krásné chvíle dětství se zdá, jako by se alespoň na chvíli zpomalil.
    Brzy se uzdrav, ať si ty sněhové vločky můžeš nachytat:-).
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Občas člověku je tak nějak... asi až smutno.
      Děkuji Henrietko!
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála