neděle 8. října 2017

POJĎ SE PROJÍT...

do lesa, pročistit si hlavu, načerpat energii ze stromů - lákala jsem ve čtvrtek manžela na lesní rande.






Ač počasí nebylo úplně příznivé a dešťové kapky dávaly najevo, že procházka nebude slunečná, vůbec jsme se nenechali odradit.
Tolik jsme potřebovali nadechnout se čerstvého vzduchu, nasávat vůni spadaného jehličí a listí, tlejících pařezů, poslouchat ptactvo, našlapovat po mechu, prodírat se kapradím.
"A víš co, vezmeme i košíky, co kdyby náhodou nám les ještě nabídl své houbové poklady."
Nakonec místo povídání a rozumování jsme se během chvilky rozdělili a jenom se ohýbali za malými, čerstvými houbami.
Našli jsme dva košíky za hodinu putování lesem a při zpáteční cestě k autu našel manžel u nás vzácného ryzce smrkového. Bohužel bez fotky, zapomněla jsem.
Ruce jsem měla od deště již úplně mokré a studené, z kapuce mi kapalo, proto jsme raději zvolili odjezd domů, kde jsme se zahřáli pořádným hrnkem čaje.








Jak je vidno, pospíchala jsem v dešti s focením mobilem, až jsou všechny fotky rozmazané (neumím s ním fakt fotit), ale mají pro mne zvláštní kouzlo a tak jsem si je ponechala.

Doma jsem naplnila pokrájenými houbami sušičku, připravila letos již zřejmě opravdu poslední smaženici a cítila jsem se naprosto odpočinutě, radostně a spokojeně.
Les mi opět pomohl.


Nasušeno mámě během letošního sběru hub několik podobných sklenic.
Zdobení ještě z časů ubrouskové techniky :o).
Na zimu jsem připravená.




Lesní rande i přes déšť dopadlo báječně...

_________________________________________________________
Příspěvek pod čarou.

Karamboly v pátek pokračovaly. 

Chtěla jsem upéct koláč s jablky, jednoduchý drobenkový a když jsem si chtěla navážit suroviny, váha hlásila poruchu - vybitá baterie, a v ní 9 V plochá, která se doma náhradní nenacházela. Nu což, pomohla jsem si hrnkem a vše v něm odměřila. Koláč šoupla do trouby a věnovala se jiným činnostem. Občas koláč pohledem zkontrolovala a když se mi zdál již dostatečně zlatavý, vytáhla jsem ho ven a nechala vychladnout. Odpoledne jsem si uvařila kávu a nožem zařízla do koláče. Ten byl křupavý jak zdravé müsli, jen tak tak se mi podařilo kousek dát na talíř, okraj se nedal ani ukousnout. Do drobenky se přidávají ovesné vločky, já bohužel koláč nechala v troubě příliš dlouho, tak mi hezky ztvrdl po celém okraji, jen prostředek se dá jíst. Vylepšila jsem si ho alespoň bílým jogurtem. V horní drobence jsou přidané rozemleté vlašské ořechy a chuťově nemá chybu. Jen je řádně drobenkový, drobí se a drobí, okraj by mohl sloužit skoro jako zbraň :o).





V pátek jsem se ještě pustila do zpracování poslední várky natrhaného rakytníku, bez pohromy odšťavila, odměřila 1 litr šťávy, přidala cukr a vařila do rozpuštění. V jednom okamžiku jsem se kolem něčeho (ani nevím kolem čeho!!) ochomýtla v kuchyni, sirup mi vzkypěl a začal vytékat z kastrolu, po celém sporáku se táhla oranžová tekutina, mířila k okraji a začala kapkat po sporáku a mířila k podlaze. Okamžitě jsem vypnula sporák, rychlými pohyby míchala vařečkou. S kastrolem jsem vůbec nemohla hnout, tekutina by se ještě více napekla na horkou plotýnku (sklokeramická deska!) a tak jsem jenom trpělivě vše otírala mokrým hadrem. Už je to tady zase, probíhalo mi hlavou. Stává se ze mě nemotora nebo co se to děje??
Vše jsem uklidila, sirup nalila do připravených lahví. Zbylo mi půl litru rakytníkové šťávy a já chtěla zkusit marmeládu. Docela jsem se bála pokračovat v další činnosti, ale pak jsem si řekla, že se nikdy nevzdávám přeci jenom tak lehce! Jdu na to. A udělala jsem dobře, protože se mi podařilo uvařit báječnou, slastnou oranžovou marmeládu.




21 komentářů:

  1. Alenko,tak jestli takto vypada nemotora,tak to važně už ničemu nerozumím :).
    A jak říkala moje babička,všechno špatné je vždycky k něčemu dobré.Ta marmeláda vypadá skvostně.
    Tak ať už vše máš jen zalité sluncem.H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Běžně se mi takové nešikovnosti, či karamboly, nestávají, ale musím se k nim stavět čelem :o). Já to překonám, a tu větu co říkala tvá babička Hani, dobře znám a ráda ji také používám.
      Tak držme si palce :o).
      Ála

      Vymazat
  2. Včera jsem dopsala článek o rakytníkové šťávě, kupované. Je tam i příběh o mém prvním setkání s rakytníkem. Taky jsem měla v plánu jít se procházet po lese, ale manžel je nemocný, tak ho doma kurýruji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já večer kýchala a měla jsem pocit, že jsem v tom lese asi trochu prochladla, ale ťuky ťuk, nic z toho nebylo :o). Přeji manželovi brzké uzdravení, vždyť má doma sestřičku přímo zdravotní.
      Měj se Míšo, na tvůj článek juknu.
      Ála

      Vymazat
  3. Alenko, nevím čím to je, ale rakytník (samice) mi každoročně odejde, někde dělám chybu, musím se přes zimu znovu vzdělat v jeho pěstování... sirup i marmeláda vypadají skvěle! A procházka po lese nikdy nemá chybu! Přeji, ať se Ti takové drobné trampoty už vyhýbají, na druhou stranu lepší takové malé trampoty, než něco vážného!
    Pěkný říjen a hodně štěstí! Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme si asi před čtyřmi roky koupili samce i samičku, větší rostliny, a hned následující rok jsme měli úrodu, sice malou, ale byla. Od té doby neskutečně rodí, loni jsme poprvé zastřihli korunky. Nic se stromky jinak nedělám.
      Určitě období trampot a drobných karambolů skončí!! Nedám jim šanci, aby mne trápily :o))).
      Měj prima dny Peťko.
      Ála

      Vymazat
  4. Jste uzasna!!! A ja mam dotaz , kolecka ze ctrvtky delate raznici ? Dekuji jen hezke dny.JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíte Jiřinko cedulky na skleničkách? Obkreslím si nějaké víčko, vystřihnu, děrovačkou udělám dírku a bílým fixem popíši. Kolem dokola pak otečkuji nebo očárkuji opět fixem :o)), jen tak pro radost.
      Mějte se moc hezky.
      Ála

      Vymazat
    2. Jste dobra,je to jako z raznice...diky.JP

      Vymazat
  5. Alenko, týden končí a ten další bude jistě bez karambolů! Les je lék, to dobře znám!
    Přeji krásný a hlavně pohodový večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už by bylo Helenko na čase :o)). Dneska jsem se chystala na šípky a ono prší celé odpoledne, což mne mrzelo, už se mohly sušit.
      Přeji ti krásný zítřejší den.
      Ála

      Vymazat
  6. Alenko, to byl teda týden. Když se daří.... No, snad už bude lépe, ale nakonec jsi vše skvěle zvládla. Máš nasušeno, navařeno (sirup a marmeládu), napečeno a nakonec i vypráno. Co víc si přát?
    Přeji příjemný nový týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, nakonec vše dobře dopadlo, ale týden to byl opravdu náročný Dášo.
      Přeji ti krásné podzimní dny, snad bude ještě trochu příjemně.
      Ála

      Vymazat
  7. Alenko, vše dobře dopadlo a tvoje zásoby jsou úžasné. Musím rakytník také vysadit, ten mi na zahradě chybí..Tvé sirupy i marmeláda vypadají nádherně. Přeji Ti moc krásné dny a už bez veškerých karambolů. Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za zásoby jsem ráda, ono se vše přes zimu bude velmi hodit. Na rakytníku ještě zbylo dostatek kuliček pro ptáky, sice bych mohla ještě nasbírat a udělat marmelády, jsou vynikající, ale budu přející a nechám jim to :o)).
      Inko užívej si krásně nový týden.
      Ála

      Vymazat
  8. I my byli v sobotu v lese (to ještě nepršelo) a přinesli jsme taky nějaké houby. Něco jsem naložila do sladkokyselého nálevu, zbytek putoval nejdřív do vařící vody a posléze do mrazáku. Sušičku jsme tentokrát nechali zahálet, ale o minulém prodlouženém víkendu jsme nasušili dost a dost. Můžu se zeptat, jaký obsah mají tvé houbové sklenice (já uskladňuju ve sklenicích od okurek s obsahem 700 ml a říkám si, že by to chtělo nějaké větší, že by byly praktičtější).
    Ať je další týden bez karambolů :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já vlastně zapomněla, že jsem také maličké houby nakládala do octového nálevu, takže pár skleniček je na zimu také.
      Sklenice mají obsah myslím 1,5 litru, kdysi v nich prodávali okurky a nám došla vlastní zásoba, takže jsme jich pár koupili a od té doby je mám vyčleněné na houby.
      Stáňo měj pohodové dny.
      Ála

      Vymazat
  9. Alenko, já myslela, že už to skončilo. Já mám většinou karamboly 3x a dost, ale je pravda, že několikrát v životě jsem začínala další a další trojky :-) Ty to ale přebíjíš svou úžasnou pílí. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím se Marti stále něco dělo, a to i manželovi :o), takže nějaký skřítek škodič snad? Snažím se to přehlušit prací a tvořením, hlavně nepropadat vzteku a panice :o). Anebo vyběhnout na zahradu a vykřičet to ze sebe - to by se sousedi asi divili.
      Ale nejde o život - takže jde o ...
      Ála

      Vymazat
  10. Ony to zase až tak velké karamboly nejsou. Takové zpestření života. :-)
    Houbové zásoby už mám na zimu v dostatečném množství. Nevlídné počasí v těchto dnech mne moc k procházkám neláká, ale chybí mi to. Snad se mistr barev-podzim konečně umoudří.
    Klidné dny!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím Hani, je to parádní zpestření, člověk se hned na vše lépe soustředí a dává si bacha :o).
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála