sobota 4. února 2017

JAK SE MŮŽE ZTRATIT ...

láska?

Žena a muž, dvě naprosto rozdílné bytosti, které tolik touží spolu žít a přesto nastane chvíle, kdy zjistí, že někde na společné cestě se jim ztratila láska.

Jak se to vůbec může stát ?

Kam zmizela touha, vášeň, citové pouto, kde nastal zlom a ztráta? Neviděli, neslyšeli, přestali naslouchat, nechtěli vyslyšet, pochopit, vcítit se, zapomněli co bylo na začátku.
Přestali rozumět jeden druhému, přestali se držet za ruce, přestali se vítat, přestali se loučit, přestalo se jim stýskat jednomu po druhém. 

Je tak lehké ztratit lásku ?

Z jakého důvodu přestalo platit jsme tu jeden pro druhého, jsme silní když jsme na všechno dva, máme svou lásku, máme se rádi?

Láska přeci není samozřejmost, o tu se musí pečovat, hýčkat si ji, připomínat si, že tu stále je - mezi mužem a ženou. Má překonat roky a posilovat oba při starostech, být součástí jejich lidského žití, dávat křídla.

Jsou obklopeni stresem, starostmi, že nevnímají o co přicházejí ? Jsou slepí, hluší, bezradní, nešťastní, zavírají svá nitra, uzamykají svá srdce. Přitom stačí tak málo. Naslouchat jeden druhému, nesnažit se předělávat toho druhého, protože z ženy nemá být muž a z muže se nemá stát žena.

Být součástí toho druhého Já. Být na všechno Dva. Na starosti i radosti, stále dva.

Ano, není lehké si lásku udržet, ale jenom s láskou přichází i štěstí. 

Věřím, že pochopí a pevně uchopí. Svou lásku. Jen oni rozhodují.

Muž a žena, dvě naprosto rozdílné bytosti...










P.S.  A když jsem se tak rozepsala o lásce, napadlo mne pár veršů pro
mého milovaného muže...

***********************************************

My dva


Jiskra z tvých očí
zaryla se hluboko
do mého srdce
Ruku v ruce jsme se poutali
nocí i ránem do korun stromů
Cesty kamenité
rozdíraly naše nitra 
Zář všech hvězd 
vedla kroky tam
kde čekala láska
Pro nás dva.


***********************************************


-zdroj fota Wikipedie-

19 komentářů:

  1. Úžasně napsané,skvělé.Kdo stál někdy na takovém rozcestí,chápe víc,než kdo jiný...Nejdůležitější je,aby si ti dva uvědomili,zda jsou vůbec schopni vrátit se na tu původní cestu.Vždycky musí být snaha z obou stran.Pokud se jeden už není ochoten vracet,srdce volí jinak,není cesty zpět...H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vděčím osudu, že jsem nikdy na takové křižovatce nestále a nemusela činit rozhodnutí. Ale také si tu naši lásku s mužem pořádně opečováváme i nyní, je to důležité v každém věku...
      Měj se hezky Hani.
      Ála

      Vymazat
  2. Ali, moc hezky jsi to napsala. Kdo už na tom rozcestí stál, ten ví jak je to těžké , ale dá se vrátit . Musí chtít, to záleží jen na těch dvou .
    Máš pravdu, láska se musí opečovávat v každém věku.
    Měj se krásně. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak jak Jani píšeš, musí chtít vždy oba dva. Jakmile si přestane vážit jeden druhého, začnou převládat naschvály a ublíženost, hysterie ovládá emoce, vychází na povrch jenom vztek, tak tam se opravdu vytrácí láska, která by měla vše udržovat v rovnováze.
      Přeji ti hezké dny.
      Ála

      Vymazat
  3. Asi se k tomu nedá moc dodat. Láska není samozřejmost, láska je dar. A nejsou to jen velké city, velká slova, ale především ty malé, tak nedůležitě vypadající chvíle i skutky. Je třeba si to pořád uvědomovat a tak k lásce přstupovat.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano Stáňo je to dar. Proto si ji hýčkáme čím jsme starší víc a víc. Aby se nám někde netzratila...A ti mladí? I oni mají dar, a záleží jak s ním naloží jenom na nich.
      Ála

      Vymazat
  4. Krásné Álo! Čtu to pořád dokola. Je to asi to nejhezčí, co jsem od Tebe četla. I když je manželství celá léta v pořádku, i tehdy stojí za to, zamyslet se nad tím, jestli i po letech děláme pro vzájemnou lásku maximum. Díky za to.
    H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc Henrieto, potřebovala jsem své myšlenky přepsat do slov.
      Neberu ten letitý vztah jako samozřejmost, ale víme s mužem, že si stále můžeme život činit krásnějším. A to je hodně důležité. Stále jsme na vše dva...
      Ála

      Vymazat
  5. Alenko, je to moc krásné a pravdivé..je spousta věcí o kterých nepíšu a i moje manželství bylo na rozcestí, ale rozhodli jsme se jít pořád spolu.Ač těžké období, tak o to pak krásnější cesta...máme společný cíl.., provází nás společné vzpomínky a společně děti, vnoučata a já jsem šťastná, že to tak je a že se naše cesty nerozdvojily...a stačil k tomu pouze jediný krok...Měj se krásně a všem, kteří stojí na rozcestí přeji zvolit tu správnou cestu! Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko jsem vděčná Osudu, že jsem se na žádné vztahové rozcestí nedostala, musí to být těžké, ale mnohdy stačí opravdu chtít, ale vždy je to o dvou lidech.
      Píšu ti mail.
      pa
      Ála

      Vymazat
  6. Alenko, napsala jste krásná slova a věřím, že to tak může být. Ale když jsem zjistila, že manžel to táhne s mojí kamarádkou a já nevěděla, kde se stala chyba, žádná slova nepomáhala. Je to už hodně let a dnes vím, že svoji druhou lásku si vzít nenechám. Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou právě ty situace kdy není jiného zbytí, než se odklonit od společné cesty. A pokud jste Marcelo našla svou druhou lásku, tak vše dopadlo šťastně i přes ty všechny nepříjemnosti a zlé chvíle, které rozchod přinesl.
      Přeji vám, aby vaše štěstí již bylo natrvalo.
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat
    2. Děkuji. M

      Vymazat
  7. Moc krásně napsané. Občas to prostě nevyjde a musí se cesty rozdělit. Ale pak se může stát, že tě ta cesta zavede k někomu, kde platí to co píšeš nahoře.
    Narozeninová giveaway

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo děkuji, jen jsem své myšlenky přepsala do slov, potřebovala jsem to ze sebe vypsat. Trochu mne děsí, jak se dnes zachází s city, jak si lidi dokáží ubližovat a jak lehce se vytrácí láska, která by měla být poutem na celý život.
      Ty jsi na své odkloněné cestě lásku poznala a to je moc dobře.
      Přeji ti krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  8. Alenko, krásně moc krásně jsi to napsala.. obdivuju jak to umíš dát na papír ... být na vše dva ....
    Přeju tobě a manželovi samé krásné dny ! ♥
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Jarko, nějak to muselo jít ze mne ven. I když se rozcestí na životní cestě netýká mého vztahu, vidím kolem sebe příliš mnoho netolerance, ublíženosti, schovávání citů, nepochopení, neradosti, netolerance. Jako kdyby najednou lidi chtěli raději v dnešní době žít sami než v partnerství, manželství. Přetrhávají pouta tak lehce, nebojují...
      Přeji ti Jarko krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  9. Alenko, napsala si to moc krásně, věřím, že žiješ život se svou láskou v úctě, spokojeně a v klidu. Nicméně v tvých slovech cítím určitý smutek, snad se mi to jen zdá!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to žiji, již mnoho mnoho let. Ale v mé blízkosti se něco děje, z čeho jsem smutná...
      pa Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála