pátek 27. ledna 2017

ČTVRTEČNÍ SLZY ...

 mi kanuly po tváři ráno po zapnutí počítače, kdy nejdříve pročítám oblíbené blogy než začnu pracovat a
u Aničky jsem našla odkaz na


rozklikla a začala číst od začátku.
Tolik smutku, tolik bolesti.
Však pokud chcete, přečtěte.

- zdroj Wikipedie -

Za několik hodin jsem soucítila s Lenkou,

http://hlozkova.blogspot.cz/ 

které odešla milovaná babička.



Pro jedno dopoledne smutných věcí až, až.

***

Na čtvrteční odpoledne nás pozval Matýsek do školy na recitační soutěž,
ve které byl také soutěžícím.
Zrovna to vyšlo, že jsme mohli jet a podpořit ho.
Soutěžili ve třech kategoriích podle věku a
náš Máťa si v té své vyrecitoval 1.místo.
Slzy jsem měla v očích už když spustil připravenou básničku a pamatuji si jenom, že se jmenovala Klouzačka a že byla docela dlouhá.
Musím říct, že konkurence byla docela vysoká, překvapilo mne s jakou vervou a chutí děti své vybrané básničky přednášely, holky i kluci byli zapálení do soutěže. Jedna dívenka zřejmě trémou zapomněla co mohla a i když se paní učitelka v komisi snažila napovídat, stále se nemohla chytit.
Bylo mi jí líto a ona své selhání v koutku oplakala - (opět slzy).





Nemohla jsem si při té příležitosti nevzpomenout, že
já ve školním čase také všude recitovala, bavilo mne to a tak se mnou vymetali všechny možné školní akce, vítala jsem občánky, chodila do dramatického kroužku. Když přišla puberta, začala jsem se stydět a bylo po přednášení. Učitel českého jazyka byl na mne skoro naštvaný, že se vzpírám a už nikde nechci recitovat, ale já si vedla svou.

Matýsek měl ohromnou radost, bylo vidět, že takové umístění opravdu nečekal a stále tomu nemohl uvěřit.
Diplom s jeho jménem a dárek v podobě krásné knížky ho však 
ujistili, že tomu opravdu tak je.
A já jsem mačkala slzy opět, ale ty byly již radostné.

U dortíku za odměnu a uvařeného kakaa proběhla malá konverzace:
"Dědo, babí, vždycky když jste mi nablízku, tak mám štěstí. Já bych vás chtěl mít pořád u sebe..."
"Ach zlatíčko, to bychom museli být takhle malinkatí, abychom se ti vešli do kapsy, ale jsme moc rádi, že ti přinášíme štěstí..." 




On to přednášení má ten kluk snad po mně.


 Jsem na něj tolik pyšná ...







17 komentářů:

  1. Alenko, to jsme včera měly podobné rozpoložení, ráno jsem na webu narazila na polomámu, a aby toho nestačilo, tak ještě na DVTV je rozhovor s Krkavčí matkou Veronikou Hurdovou. Dva silné příběhy plné bolesti, honilo se mi to hlavou ještě do noci....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se s myšlenkami také potýkala hodně dlouho a vlastně i dnes. Tak málo stačí a změní se nám život...
      Ála

      Vymazat
  2. Alenko, to je zase dávka na emoce...Ale jsme zase vděčná, že jsem našla zase jeden neobyčejný, výjimečný blog, který mi mmj. zase připomněl, co je v životě nejdůležitější.
    I za ty slzy to stálo, díky nakonec i za ně....
    A jinak gratuluji k básníkovi, není nach chlapa, který pak bude umět jednou šeptat do ucha ty pravé verše :o)....
    Měj se krásně H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nic Hani není samozřejmé a ničím si nemůžeme být jistí na 100%, že nám se nic podobného nemůže stát. Tolik rozhodujících okamžiků může přijít ani nevíme odkud. Být vděčen za to, že žiju šťastně a ve zdraví, je nutností. Hýčkat si každý den a všechny blízké...
      Přeji hezký den Hani.
      Ála

      Vymazat
  3. Alenko i já jsem si včera přečetla celičkou polomámu.. Mnoho slziček jsem z tváře utřela.Je těžké najít pismenka, ale co vím s určitostí jsem vděčná za své blízké..
    Blahopřeji Matýskovi, je to kluk šikovný- a jasně, že po tobě šikulko.
    Měj se moc hezky. Z❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já se hodně zamýšlela a celý den jsem byla naměkko.
      Matýsek můj smutek posléze vyvážil radostí.
      Přeji ti Zdeni moc hezké dny.
      Ála

      Vymazat
  4. Alenko,někdy se sejde den,vid!Ale člověk si i na něm musí najít kousek pozitivního! A to ty jsi včera měla :-)Je to radost dvojnásobná:-)Vnouček Vám oběma vyseknul krásnou pochvalu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano Ilonko, to se tak někdy sejde.
      Matýsek ale přinesl opět radost do dopoledních chmur, a za to jsem byla vděčná.
      Někdy děti vysloví myšlenky, že člověk žasne, jak to má v sobě uspořádané...
      Měj hezké dny.
      Ála

      Vymazat
  5. Alenko, na blog "polomámy" jsem také včera narazila u Aničky a také jsem si u toho poplakala... Je to velmi smutný příběh, o to horší, že se nejedná o nějakou scénu z filmu, ale o realitu... Uvědomila jsem si, že věci, nad kterými se občas rozčiluji jsou prkotiny a že si člověk opravdu musí užívat každé chvilky, protože nikdy netuší, co se v životě přihodí.....
    Je mi líto i Lenčiny babičky, já mám babičky už také v letech a vůbec si nedovedu představit, že tu s námi jednou nebudou.... :-(
    Jsem ráda, že tento zpočátku smutný článek jsi nakonec doplnila i o radostnou událost, Matýsek je moc šikovný, velmi mu k 1.místu gratuluji! :-) Musíte na něho být pyšní. Já jsem byla na škole hrozná stydlivka, recitační soutěže pro mně byli vždycky za trest a těšila jsem se, až svou básničku rychle oddrmolím a zase si rychle sednu do lavice... :) :)
    Moc se mi líbí i výrok Matýska, že má v blízkosti babičky a dědy štěstí... to řekl tak nádherně. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano Lucko, vážit si i těch obyčejných, všedních dní, nezabývat se prkotinama, co nestojí ani za to rozčilování. Ale vím, že občas to tak jednoduché není.
      Musela jsem si tu jeho úvahu zapsat na blog, někdy mu ji přečtu :o). Jsme tolik šťastní, že ta mrňata v rodině máme, i když on je nejstarší, 9 a 1/2, to by se mu nelíbilo, že jsem ho zahrnula mezi mrňousky :o)).
      Přeji ti krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  6. Milá Alenko, slzy patří k životu, ať už jsou to slzy smutku nebo štěstí.
    Z příběhu ,,Polomámy" ovšem mrazí. Na to ani slzy nestačí...:-(
    Tebe potkalo velké štěstí, že Matýsek dokáže takhle otevřeně vyznat svou lásku k Tobě. Patříš tak mezi nás - nejšťastnější babičky na světě:-)
    Přeji Ti, ať slzy štěstí jsou ve velké převaze.
    H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak Henrieto a slzné kanálky je občas také potřeba pročistit.
      Děti jsou vždy upřímné, co mají na srdci, tak otevřeně řeknou. Malý Jonášek už také dokáže pořádně obejmout a pohladit, další naše zlatíčko.
      Přeji krásný den.
      Ála

      Vymazat
  7. Alenko,
    Matýsek je šikula! Velká gratulace!
    Na to ostatní, co se "Velké mámy" týče, nestačí ani slova, ani slzy. Ačkoli vím, že všechno v životě má určitý smysl a důvod, tak v takovýchto chvílích nechápu, pochybuji, opouští mě rozum, chce se mi řvát!
    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V poslední době je více takovýchto podobných smutných zpráv... O to víc mě dnes potěšila zpráva od kamarádky, že se jí narodil vnouček Kryštůfek a poslala plno fotek, plno radosti, plno života, plno světla!!!

      Vymazat
    2. To jsou ty smutky, u kterých nevím kam člověka mají posunout, je to bolest na celý život...
      Malý človíček vždy přináší do rodiny štěstí. Tak ať se mu Katko daří.
      Přeji krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  8. Tak teď slzím zase já! Matýskovi moc gratuluji a moc mu ořeji, aby měl hodně takových úspěchů, babi a děda jsou s ním stále svou láskou... Překrásné!
    A začátek tvého příspěvku - bohužel i to je život, ač to je jakkoli kruté. Snad dámám trochu uleví, když se ze své bolesti vypíší...
    Alenko, měj hezký večer. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já měla ten čtvrtek uslzený až do večera, bylo to hodně emocí Helenko.
      Přeji ti moc pěkné dny nadcházejícího týdne.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála