pondělí 12. prosince 2016

UPLYNUL ROK ...

a nás v sobotu opět navštívil pan řezník.





 

Rodinná zabijačka vepříka se v loňském roce těšila veliké radosti a úspěchu, což si zasloužilo opakování.
Už jsme věděli přesně co nachystat, co vše musíme mít po ruce a že řezník nemá rád žádné prodlevy, každý musí přiložit ruku k dílu :o).
V pátek jsme naloupali cibuli, česnek, uvařila jsem řádné množství krup, upekla jsem plech koláče, protože při zabijačce musí být po ruce sladké.
Sešlo se nás 9 dospělých, tři děti, tři psi a řezník.
V osm hodin dovezli prasátko a já málem omdlela. Z původně domluveného asi tak stokilového pašíka se vyklubal chlapák se 170 kg. Byl z domácího chovu a tam prostě žádné maloučké, bezsádelníčkové prý nechovají. Lomila jsem rukama, kamže to všechno maso a další zabijačkové pochutiny dáme. Místo krůty skončil v mrazáku krocan, místo malého vepříka se mi dral do domácnosti vepř jak hrom. Naštěstí nejmladší syn ve své mládenecké domácnosti má mrazáček naprosto prázdný a tak ho můžeme obsadit.
Sobotní den byl již od časného rána plný úkonů a já nachodila asi tak "sto jarních kilometrů", alespoň jsem se tak navečer cítila. Nějak jsem to vše přehnala a postupně mne srážela bolest zad, která se stupňovala a stupňovala. 
Byla jsem docela šťastná, když všichni odjeli, douklidila jsem co se dalo a po vydatné sprše jsem se dostala do polohy ležmo na gauč.
"Mami, ty teda vypadáš, lež ani se nehýbej, já ještě tátovi pomůžu promíchávat polívku a pak půjdu teprve domů", litoval mne syn :o).
Přes noc jsem zregenerovala síly a dopoledne se vrhla na balíčkování, na přípravu výslužek pro kamarády. Celé odpoledne jsem pak vše drhla dočista, muž uklidil v garáži a bylo hotovo.
A já byla také hotová - vyčerpaná a šťastná, že je to za mnou.

Muž hned v sobotu domluvil s řezníkem termín na příští rok.


Kdyby se tu sobotu ptali mne, asi bych řekla NE ... 




 

10 komentářů:

  1. Alenko, u nás v mrazáku se kdyžtak nějaké to místečko také najde :-D :-D. Sice vám to dalo spoustu práce, ale teď máte zásoby zase na celý rok.. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :o)) věřím Lucko, že by se našla v mnoha mrazáčcích skulina.
      Zásoby máme řádné a rodinné obědy můžeme pořádat každý víkend :o).
      Měj se hezky.
      Ála

      Vymazat
  2. Alenko, připomněla jsi mi moje dětství, když jsem chodila na zabíjačku k tetě. To byly hody! Zaměstnaní byli taky všichni. I já jakmile jsem trošku odrostla musela krájet sádlo na kostičky. Dodnes vzpomínám na vůni zabijačkového guláše, skřivanů a prdelačky. Je mi ale jasné, že zatímco já ležela ve vířivce, tak ty jsi nezahálela. Určitě si lázně objednej, protože si je zasloužíš! měj krásné dny. Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Při zabijačce je potřeba každé ruky, všichni si musí ochutnávku zasloužit. Jen dětem nic nechutnalo :o)). A prdelačky je tolik, že musím nasáčkovat a zaúkolovat druhého syna, aby našel místo u nich v mrazáku. TAkže trochu starostí navíc.
      Lázeňský víkend si s mužem zasloužíme oba dva, připravím mu překvapení Inko :o).
      Měj se krásně.
      Ála

      Vymazat
  3. Alenko, ty si tedy měla víkend.... Ale ráda věřím, že si spokojená. Hlavně, aby ta záda byla OK!
    Posílám pozdravy a odpočívej!
    Helena

    PS: v kokoskách je tvaroh, jaký jsem měla v lednici - červený, vaničkový!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo Helenko, jak by řekl náš Matýnek - bylo to hustýýý.
      Záda už zase fungují, chtějí jen relax a ten jsem jim dnes celý den dopřávala.
      Já mám tvaroh kostku, tak dám z něj a zítra je vyzkouším Helenko.
      Měj se hezky.
      Ála

      Vymazat
  4. Alenko tak to musel být náročný víkend.. Moc dobře si zabijačky pamatuji.. Hodně dávno jsme také prasátka měli.Čas vykrmovani mi nevadil, zabijačka však byla pro mne za trest.. To víš holka z města,
    Alenko přeji ti krásný den. Z❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem zabijačky jako dítě nezažívala, můj muž u své babičky ano a vždy na ně vzpomínal s radostí :o) a nyní byl ve svém živlu. Já už tolik ne, práce je kolem fakt hodně.
      Hezké dny Zdeni.

      Vymazat
  5. Jo - maso (a produkty) z domácí zabíjačky mají něco do sebe. Občas něco dostanu a vždycky se oblizuju (my jsme panelákoví, takže zabijačky doma nepořádáme ;-)). Zas je to vykoupené pořádným záběrem (pokud to tedy člověk nedostane darem)...
    Hezký večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jednou za čas to přijde k chuti, ale musí se opatrně. Však naši kamarádi, kterým jsme předali výslužky na ochutnání, volali jak si pochutnali :o)).
      Hezké dny Stáňo přeji.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála