středa 30. března 2016

POSLOUCHEJTE SE ZEVNITŘ...

Kolikrát jste ho už slyšeli, ale nedali na něj ? A kolikrát jste pak litovali ? Nebyl sice nijak silný a neříkal nic konkrétního - přesto jste ho vnímali zcela jasně. Ten tajemný vnitřní hlas, nebo možná spíš jen pocit, kterému říkáme 
INTUICE. 
Tajemná, těžko uchopitelná, nevysvětlitelná - taková je intuice pro většinu z nás. Vědci nad ní ohrnují nos celá desetiletí, vlastně dokonce staletí.
V běžném životě se stále spoléháme většinou na své smysly, to znamená, že vnímáme zrakem, hmatem, sluchem, čichem, chutí. Smyslové vnímání je základem pro vědecké pojetí světa, stojí na něm materiální věda evropského typu počínaje zhruba 16.stoletím.
Intuice patří do kategorie mimosmyslového vnímání. A přestože to mnozí lidé o sobě ani netuší, tak jako máme všichni smyslové vnímání, máme všichni i to mimosmyslové. Jsou to vjemy, pro které nedisponujeme v běžné řeči adekvátním označením a které se nedají kategorizovat logickým uvažováním. Můstkem, po kterém můžeme přejít k zostřenému mimosmyslovému vnímání, je emocionalita. To znamená být v kontaktu se svými emocemi. Mnozí lidé mají však tento kontakt omezen - to jsou ti, kteří o sobě tvrdí, že jsou racionální.
Všichni můžeme používat svou intuice a následovat svá tušení. Jenže náš intelekt často s intuicí bojuje. Naše kultura, věda i akademický svět, to vše je orientováno na rozvoj racionální, logické mysli.
Pro toho, kdo svou intuici dovede rozvíjet, může být dokonce zdrojem štěstí a úspěchu. Všichni slyšíme ve své mysli šepot, myšlenky o tom, co chceme dělat nebo čím být, jenže jim nedůvěřujeme natolik, abychom je převedli do reality.







JAK JI ZACHYTIT ?

  • Tělesné pocity - intuitivní informace přicházejí často skrze nejrůznější pocity. Někdy prostě "cítíte", která volba je ta pravá. Jindy se objeví naopak nedůvěra či strach. Mrazení v zádech, tíha, která na vás padne, kámen v žaludku a další "divné" pocity mohou být skvělým vnitřním kompasem a kanálem, jímž promlouvá intuice.
  • Vnitřní hlas - v některých případech je možné intuici zaznamenat ve formě "hlasu" nebo neobvyklé myšlenky. Není to výsledek našeho racionálního uvažování. Obvykle říkáme : "To by mě ani ve snu nenapadlo!" Náhlý záblesk vědění. Může to být i nepříjemná myšlenka, která nám nejde z hlavy, přestože odporuje rozumu. Intuice přichází ke slovu, když přestaneme přemýšlet.
  • Vize, obrazy, sny - k mnoha lidem intuice spontánně přichází ve formě vizí, nenadálých obrazů, někdy konkrétních, jindy symbolických.
  • Synchronicita, znamení - někdy k nám vnější události jako by promlouvají zvláštním způsobem, a my tak nalézáme v nejrůznějších náhodách určitý smysl.

 






PYRAMIDA LIDSKÉHO (NE)VĚDOMÍ

Na špičce pyramidy stojí RATIO, tedy uvažování šedou kůrou mozkovou. Centrální část tvoří EMOCE, tedy prožitky a základnou je NEVĚDOMÍ.
To obsahuje nejen všechny zážitky našeho biologického života, ale i malou část, v níž je shromážděná zkušenost celého druhu. To znamená, že obsahuje i zkušenost všech lidských generací. Mezi jednotlivými úrovněmi jsou jakési prostupy, přičemž ten mezi ratiem a emocemi je celkem snadno průchozí. Čím prostupnější je tato bariéra, tím se stává prostupnější i ta spodní. I ta je obousměrná a informace odtud se mohou dostat až do vědomí člověka - to jsou ony záblesky našeho nevědomí, které nejsme schopni logikou nijak vysvětli. A to je právě intuice.
Většinou máme tendenci odsunovat je stranou, bagatelizovat. Ve skutečnosti jsou to nejcennější informace, ke kterým se můžeme dostat. Takhle se rodí inspirace. Bariéra směrem k nevědomí je mnohem silnější než ta k emocím - brání totiž tomu, aby informace odtud nezahltily mozek. Protože kdyby tu nebyla, dostalo by se k nám takové množství informací, jaké naše bdělé vědomí není vůbec schopno zpracovat, a my bychom se zbláznili. Nicméně prostupnost této bariéry lze trénovat stejně jako prostupnost bariéry mezi ratiem a emocemi.



Někdy se něco stane, něco nás napadne a zdánlivě to nemá smysl.
To vysvětlení ale přijde - po pár hodinách, dnech či týdnech.

Důvěřujme intuici, učme se ji vnímat,
poslouchejme své vnitřní hlasy ... 






ilustrační fotky
jsem si půjčila
z Wikipedie
 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála