středa 27. ledna 2016

VÝHRY...

v jakékoli soutěži, zakoupením losu, vsazením Sportky (což jsem již léta letoucí neudělala), vyluštěním křížovky o ceny, mne prostě míjejí.
Pokud nepočítám desetikorunovou nebo dvacetikorunovou výhru z darovaného losu. To byla asi největší výhra v losech :o).
Nikdy nejsem smutná, já to víceméně vlastně čekám, že to tak dopadne a tím si samozřejmě ty nevýhry přivolávám.
I když musím říct, že jsem několikrát usilovně upínala myšlenky, že chci vyhrát, že bych mohla vyhrát, že už bych si zasloužila vyhrát.
A nic.
Tak to prostě je.
Já přeci dávno vím, že ten kdo má  štěstí v lásce,
nemá štěstí ve hře.

- koruna česká -



- tikety Sportky -
    
Můj muž kdysi pravidelně sázel Sportku a občas i vyhrál drobnou částku, pokud si pamatuji přes dva tisíce se nedostal.
Jednou v létě jsem v sobotu věšela venku vyprané prádlo. Vytáhla z koše mužovu košili, zatřepala jsem s ní a najednou se z malé kapsičky vyvalila hrouda drobných útržků papírků a tři pětitisícovky (to nebyla výhra, to si jen nedal peníze do peněženky).

- naše bankovka nejvyšší hodnoty -
Ztuhla jsem teda pěkně.
Copak bankovky, ty byly jen pěkně čisté, nepotrhané, jen trochu zmačkané, to jsem věděla, že zachráním. Jenže co to ostatní, bylo to důležité ?
Bohužel manžel byl na zahradě, viděl můj zkoprnělý výraz a jak žmoulám v ruce nějaké papírky a snažím se je vyrovnat.
Nezadržitelně se přibližoval.
Nasadila jsem úsměv - Hele co jsem ti našla v kapsičce u košile ? Penízky, penízky. Neboj nic jim není. -
-Panebože já tam měl tiket. -
- Cože ? -
- Ty si nevyndáš z kapsy peníze a papíry než dáš prádlo do koše ? -
- No já zapomněl. To ses nepodívala než si to strčila do pračky? -
- No, nepodívala, protože mne nenapadlo, že si v malé kapsičce u košile necháš peníze a nějaký důležitý papír. -

Ten tiket stál prý tisícovku, byl na několik tahů asi na dva týdny.
 

Bouřilo to mezi námi na pěknou hádku, takovou tu o blbostech, oba naštvaní, uražení, každý hájil tu svou pravdu velikou.
On si představoval, že asi přijde o miliony a já měla vztek, že to svádí na mne.

A jak to dopadlo ?

Tiket se podařilo jakžtakž zkompletovat, usušit, muž ho donesl do Trafiky a tam mu podle, naštěstí, čitelného kódu vyjeli kopii.

Vyhrál 750,- Kč

Od té doby prohledávám všem všechny kapsy než vložím prádlo do pračky, člověk nikdy neví.

A já vím jedno naprosto jistě, že největší výhru v životě mám v něm...

 

8 komentářů:

  1. Ali, já jsem v životě nikdy nic nevyhrála (myslím finanční výhtu). Tu největší výhru mám ve své rodině.Je miliónová:-) Petra z hájenky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to Péťo také tak :o).
      Měj krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  2. Když jsem byla malá holka, můj tatínek sázel sportku také. Tehdy stál jed třísloupkový tiket 9 Kč. A sázel jich třeba pět nebo sedm.Byla jsem s ním v Mostě na očním, kde mu vyndavali šponu z oka a pak jsme šli do města, do cukrárny pro věnečky a šli okolo sazky a tam byla vyvěšená výherní čísla. Můj tatka, ač jedno oko zalepené, zajásal, protože podle těch čísel si pamatoval, že možná vyhrál druhou výhru. Dojeli jsme domů a zažila jsem asi největší bouři-hádku u nás doma. Tehdy paní v Sazce razítkovala tikety pěkně ručně, takovým strojkem. a jediná sázenka, která nebyla orazítkovaná, ta půlka, co měl táta, byla u nás doma!!! maminka si se sousedkou z ulice povídaly a ta zapoměla sázenku orazítkovat. naštěstí se v pondělí ukázalo, že půlka tiketu v sazce razítko má.Bylo to 22 tisíc korun a vím že padly ten rok na dvě velké události. Babičky pohřeb a sestřinu svatbu. Neteř slavila 40-ctku, tak se to stalo před 41 lety. Díky za vzpomínku, která vyplula Tvým příspěvkem. Mávám nahoru mým rodičům!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No panečku to je také pěkná vzpomínka a tehdy to byla opravdu vysoká výhra, že ? Já si pamatuji, že můj děda sázel pravidelně a vyhrával a já jako malá holka od něj občas dostala malý podíl :o)).
      Měj krásné dny Marcelko.
      Ála

      Vymazat
  3. Taky jsem se zamyslela nad svými životními výhrami. Jednou jsem ve Snídani s Novou vyhrála 10 000,-kč Bylo to v době,kdy manžel na delší dobu onemocněl,podklady na nemocenskou někde zabloudily a nebýt výhry, měsíc by jsme byli se šesti dětmi bez příjmu. Na otvírací los jsem vyhrála 500,- a hned jsem to utratila za parádu- bílou šestidílnou sukni a růžové tričko- a dlouho jsem s tím dělala parádu. A jednou jsem vyhrála soutěž u stánku, co byl před Priorem- prý zásobu prášku na praní na celý rok. Bylo to v době, kdy jsem měla čtyři děti a z toho tři v plínkách- samozřejmě látkových. Takže zásoba na rok- to ani náhodou!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to máš na výhry hezké vzpomínky, pomohly v tíživé situaci,udělaly radost parádou a prášek na plenky se také hodil.
      Krásné dny Marcelko.
      Ála

      Vymazat
  4. Milý příběh... takové píše prostě jen život. Nesázím a tak nevyhrávám. Své životní výhry mám prostě asi někde jinde :o)
    Měj hezký den Alenko, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Já také nesázím Helenko, už mám tu největší výhru ve své rodině, jen si ji opečovávám :o)).
    Měj se prima.
    Ála

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála