pondělí 4. ledna 2016

POSLEDNÍ OHLÉDNUTÍ...

 do silvestrovského dne.
Již několik let si na poslední den v roce plánujeme malý výlet do okolí
 a nejlepší je,
 když je to možné absolvovat vlakem.
Většinou nejsme sami, buď se nás sejde parta větší nebo jedeme ve čtyřech.
Tak tomu bylo tentokrát.
Sešli jsme se na nádraží a již velmi obsazeným vlakem jsem odjeli do přírody.
V batůžku nechyběla termoska s kávou, v placatici trocha alkoholu, protože v lese a na kopcích může pořádně foukat, tak ať je něco na zahřátí.

- Ilustrační foto : regionální vlak, nádraží Jedlová, pohled z  nádraží na rozhlednu -




 Vystoupili jsme ve stanici Jedlová, kde se nedaleko nachází známá rozhledna, ale tam jsme nemířili, lesem jsme se vraceli do obce Kytlice, odkud jsme měli v plánu se opět vrátit vlakem domů.
V obci naše kroky mířily do místní restaurace, že si dáme nějaký oběd a chvíli si odpočineme. Času jsme měli dost.
Plány byly bezvadné, ale chybička se vloudila, hospůdka byla úplně obsazená. Mnoho turistů mělo stejný nápad jako my i když jsme nechápali odkud se všichni vyloupli, protože po trase jsme nepotkali ani živáčka.
 Věděli jsme, že kousek dál je ještě jedna malá restaurace a tak jsem zamířili k ní.
Zavřeno, provoz až od 14 hodin.
Co teď ? Do odjezdu vlaku nám zbývalo ještě času hodně a tak jsme se rozhodli, že půjdeme pomalu do další vlakové stanice směrem k cíli.
Došli jsme k vlakové zastávce a stále jsme měli víc jak hodinu do odjezdu.
Najednou jsme zahlédli budovu s nápisem Hostinec.
Nebudeme váhat a zkusíme štěstí.
Zavřeno, provoz od 15 hodin.
Začali jsme se už smát.
V tom se otevřeli dveře a pán nás zval ať jdeme dál.
Koukali jsme asi trochu vyjeveně, ale šli jsme rádi.
Sice nevařili, chystali se na místní oslavu Silvestra, ale bylo tam teplo, nabídli nám co měli k mání a my si s nimi povídali o tom, jak jsme se k nim vlastně dostali.
Hrozilo, že se tam rozsedíme a pojedeme až dalším spojem :o)), to jsem nemohla dopustit a tak jsem ostatní trochu nabádala, že raději zaplatíme a zvedneme se.
Pak už jsme v totálně přeplněném vlaku dojeli domů, u nádraží si popřáli do nového roku a rozešli se do svých domovů.

Bylo to krásné, a já vím, že další konec roku
"oslavíme" opět výletem.

Do rána napadlo miniaturní množství sněhu a to nás zlákalo jít na malou procházku po okolí.






Vždyť se říká:

Jak na Nový rok, tak po celý rok...


4 komentáře:

  1. Milá Alenko, právě koukám na minulý příspěvek a žasnu, že tam není můj komentář, i když bych dala pomalu krk na to, že jsem ho psala. A to bych opravdu nerada vynechat Tě a nepopřát Ti krásný nový rok a ať tvé cesty Tě vždycky dovedou přesně tam, kde ti bude milo, útulno, příjemno a při všech těch cestách budeš veselá a hlavně zdravá! Rok plný nových zážitků a krásných chvil Ti přeje ze srdce Inka:o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti Inko děkuji za krásné přání.
      Ke konci roku jsem vůbec neměla otevřený počítač, jen jsem jukala přes mobil :o). Někdy si ta technika dělá své.
      Měj krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  2. Alenko, to je moc hezky strávený poslední den v roce. Trochu dobrodružný :o)
    Měj hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím říct, Helenko, že pomalu každý rok jsme měli nějaký zážitek, ale hlavně byl vždy úsměvný a to je hlavní. Jen se divím, že každý rok vydržíme s mužem v pohodě do půlnoci i když máme několik kilometrů nachozených v nohách :o).
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála