pátek 30. října 2015

ŠPAGETY SE ŽAMPIONOVOU OMÁČKOU...

jsou u nás v oblibě a třeba se vám bude hodit recept.


Tentokrát jsem vyrukovala s bio špagetami, proto jsou tmavší.
Manžel řekl, že byly dobré, ale ty "normální" jsou přeci jen chuťově lepší.
Co dodat.


Než se špagety uvařily, připravila jsem v pánvi omáčku.

Na olivovém oleji jsem osmahla na nudličky cibuli, přihodila pomačkané 3 stroužky česneku a žampiony pokrájené na plátky, osolila, mírně opepřila, zaprášila kari a provensálským kořením.
 Chvíli restovala a poté zalila kelímkem smetany na vaření a nechala zhoustnout.
Uvařené, szecené špagety jsem zakápla olivovým olejem přímo v hrnci a servírovala s omáčkou a strouhanou goudou.

Jak jsme kdysi mohli žít bez špaget ?
Nechápu... :o))


  

čtvrtek 29. října 2015

PODZIMNÍ VÝZDOBA....

mi letos během slunečných dnů šla krásně od ruky. Když bývají podzimní plískanice, už se mi většinou nechce kolem domu běhat s truhlíky a zdobit je, většinou to "odbudu" jen z vnější části domu, která je do ulice a místem u vchodových dveří.
Letos mne to ale opravdu bavilo, chodila jsem s nůžkami po zahradě a prostříhávala jsem různé jehličnany a keříky. Nazdobila jsem sedm truhlíků, dva závěsné květináče a prostor u hlavních dveří. A myslím, že mi to ještě nedá a přikoupím pár drobností na dozdobení.









Toulání podzimem

Závan větru po rozehřáté tváři,
čechrání vlasů spoutaných,
vůně jež připomíná dny ztracené v dáli,
okamžik co se nevrací.
Lehké stopy mezi mechy,
tanec listů spadaných,
šumění stromů,
 co k nám lásku volají.


******




středa 28. října 2015

ZÁSADY SPRÁVNÉHO KOMPOSTOVÁNÍ...

jsou pro dobře prosperující zahradu velmi důležité. Každý dobrý hospodář se bez kompostu neobejde a i zahrádkář, který nepěstuje zeleninu na své zahradě, ale stará se pouze o keře a květiny, dobrý kompost potřebuje. Ano, můžeme si dnes vše koupit ve specializovaných prodejnách, kde nám nabídnou jakoukoli zeminu, ale pokud máme jen trochu místa na své zahradě, je dobré si "vyrobit" svůj vlastní kompost. My to děláme léta letoucí a neumím si představit, že bych veškerý odpad rostlinného původu z kuchyně házela do koše. Vše jde na kompost. Kompost je nejefektivnější prostředek ke zlepšení kvality půdy. Písčité i hlinité půdy dokáže proměnit na úrodnou zeminu a vyčerpaným půdám dodat novou sílu. V naší zahradě máme hodně půdu jílovitou a ta opravdu potřebuje každý rok dodat hodně síly.





A já opět nedávno narazila na článek v magazínu, který pár větami shrnuje důležitost kompostu.

Tady jsem ho pro vás opsala :

Kompost se skládá ze všech nevařených odpadků rostlinného původu, které v průběhu roku vznikají v kuchyni a na zahrádce - výsledkem jejich tlení je humus bohatý na živiny. Hrubé a neskladné složky, jako jsou větve stromů a keřů, je nutné rozdrtit.
Kompost by se měl založit v polostínu,jinak bude vysychat, a přímo na mateřské půdě, aby do něj mohly zespodu zalézat žížaly. Proces tlení potřebuje kyslík, a tak je potřeba hromadu čas od času proházet a nakypřit, aby byla neustále dobře provzdušněná. Vlhké odpadky, které se slepují a hnijí, by se měly promíchávat se suchými složkami. Kompost je zralý, jakmile má tmavohnědou barvu a drolí se.
Proměna kompostu na kvalitní humus může trvat až dva roky, proces tlení lze však urychlit přidáním směsi různých bylin (vhodné jsou například kopřiva, heřmánek, kozlík lékařský, pampeliška či řebříček) - kompost pak může uzrát v řádu měsíců.

Tak bychom neměli zapomínat na dobře připravený kompost pro další práci na našich zahradách, neboť až se překulí zima, rostliny budou čekat co jim na jaro "dobrého" připravíme.  












zdroj textu : magazín Doma Dnes
zdroj fotek : Wikipedie  

úterý 27. října 2015

ŽMOLENKOVÝ KOLÁČ...

s jablky a pudingem.
 Nový recept jsem dostala od kamarádky a tak jsem ho musela hned o víkendu vyzkoušet. Postup je velmi jednoduchý, možná že právě takový pečete také.
Ovoce můžeme zvolit jakékoli, čerstvé, mražené, kompotované...



600 g polohrubé mouky
250 g cukru
250 g Hery
1 vejce
1 vanilkový cukr
1 prášek do pečiva
1 l mléka 
2 pudingové vanilkové prášky
2 pol.lžíce cukru
ovoce

- nejdříve si uvaříme pudink (já ho vařím v mikrovlnce)
- z ostatních přísad vytvoříme drobenku
- na plech s pečícím papírem rozložíme 2/3 drobenky, zalijeme teplým pudingem, poklademe ovocem a zasypeme zbylou žmolenkou
- pečeme ve středně vyhřáté troubě 30-40 minut


V pondělí ráno zbyly dva poslední kousky...

   

___________________________________________
Dovětek pod čarou :

Jak vařím puding v mikrovlnce ? Je to jednoduché a nemusím s ním stále míchat na sporáku.
Vezmu plastovou nádobu (nejlepší je rovnou s odměrkou), odměřím požadované množství mléka a trochu si dám stranou do misky nebo hrníčku, do mléka přidám cukr a dám do MT tak na 2 min ohřát, puding nasypu do mléka daného stranou a řádně rozmíchám. Po zahřátí mléka v MT vliji rozmíchaný puding a opět zahřívám cca 4 min (občas juknu a zamíchám) a jakmile je puding hustý je hotovo. Časy jsou orientální, dělám to odhadem a také záleží na množství mléka. 
___________________________________________ 

pondělí 26. října 2015

DOHÁČKOVANÁ...

a během neděle začištěná deka.

Netušila jsem, že mi háčkování půjde tak neskutečně rychle od ruky a sama jsem z toho velmi překvapená. Začala jsem v pondělí před čtrnácti dny, kdy dorazila poštou objednaná klubíčka a ani ve snu by mne nenapadlo, že vám po dvou týdnech nafotím deku hotovou. Pravdou je, že jsem chodila spát po půlnoci :o)). Jen deku ještě asi mírně zastříknu po okrajích a trochu vypnu špendlíkama na koberci, aby bordura pěkně držela tvar. Mám z ní velikou radost a i když jsem při háčkování trochu exeprimentovala, myslím že vše dopadlo dobře a bude se pod ní příjemně pochrupkávat těm, kterým bude darovaná.





Jak už jsem psala zde použila jsem přízi Elian Nicky a pracovalo se mi z ní dobře, je cenově dostupnější než příze od Dropsu Baby Merino, z které jsem  háčkovala loni deku pro nás (i když jsem ji kupovala v akci) a také mají dobrý výběr barevných odstínů. A až čas ukáže zda nebude žmolkovatět, jak někdy acryl dokáže. Deka váží 970 g a měří 105 x 155 centimetrů.
Samozřejmě, že jakmile jsem odložila hotovou deku, již v neděli večer jsem vzala do ruky klubíčko, háček a začala jsem háčkovat vlněnou sukni pro naši Gábinku. Našla jsem si návod na Dropsu a také inspiraci u Aničky, která si ji háčkuje pro sebe.




Naše Gabča je hodně štíhlounká, úplně před očima vidím jak jí bude slušet. Jen stále měřím, abych dodržela stanovené míry :o)). I tak rozdělanou část, která již dosahuje boky, musím vyzkoušet, zda bude vše sedět a pak už jen budu háčkovat do délky, kterou si vybere. Objednala jsem přízi Karisma také od Dropsu, krásnou šedou barvu. Moc se těším až ji bude mít na sobě.

Mne to háčkování tolik baví...

 




neděle 25. října 2015

VÁLKU S OCTOMILKAMI...

každá z nás asi vede s přicházejícím podzimem ve své domácnosti.
Najednou se vždy objeví a otravují život, nezbednice jedny. Ovoce musí přebývat v lednici, líbí se jim v chlebníku, jakmile si nalijete večer k televizi dvojku vína, už jsou u vás a popíjejí s vámi.
Jsou to naprosté nestydy nestydaté, až jsem nad nimi přestala lamentovat a jen si vždy pokaždé vzdychnu - jsou tu zas.


- octomilka (Drosophila)
Před několika dny jsem si přečetla článek v příloze novin o octomilkách s radami jak s nimi naložit.
Myslím si, že je to docela téma k přečtení a tak se podělím i s vámi.


Octomilky, lidově ovocné, octové nebo vinné mušky, by jistě v žebříčku nejotravnějšího hmyzu zaujaly jednu z čelných příček. Malé mušky, které vábí sladká chuť, sice nijak neohrožují lidské zdraví, ale přenášejí plísně a kvasinky na ovoce, které se pak rychleji kazí.

Důležitá prevence

1/ Ovoce pravidelně prohlížejte, přikrývejte nebo uskladňujte v lednici.
2/ Nenechávejte nikde zbytky jídla.
3/ Sladké tekutiny uchovávejte pouze v uzavřených a dobře těsnících nádobách, použité skleničky okamžitě umývejte.
4/ Pečlivě otírejte kuchyňskou linku i podlahu, aby na nich nezůstala ani kapka.
5/ Důležitá je i neustálá čistota dřezu a kuchyňského odpadu - nejúčinněji pomůže savo.
6/ Hnijící potraviny radši odneste rovnou do popelnice a odpadkový koš pravidelně vyplachujte.
7/Pozor při zalévání pokojových rostlin, příliš mokrá půda láká octomilky ke kladení vajíček.

První pomoc

1/ Klasická mucholapka hmyz přivábí svou vůní a pak zahubí.
2/ Elektrické lapače mušky buď zlikvidují proudem, nebo nasají do zásobníku.
3/ Do odříznuté plastové lahve nalijte sladkou tekutinu, přikryjte vršek potravináčskou fólií a několikrát ji propíchněte. Octomilky se dostanou dovnitř, ale už ne ven.
4/ Adéla ještě nevečeřela a masožravé rostliny si na octomilkách pochutnají v kteroukoli část dne.
5/ Hřebíček, česnek, libeček - to jsou vůně, které vaše letní společnice přímo nesnášejí. Až na česnek zároveň provoní byt.
6/ Trochu brutální metoda - nastražte kousek ovoce a až bude obsypané, zapněte vysavač.

- zdroj magazín Doma Dnes -



  
Tak jsem sebe i vás možná poučila, každopádně já jsem ještě před přečtením těchto rad použila ocet. Do malé misky jsem nalila trochu octa, misku dala k oknu a musím říct, že sice úplně nezmizely, ale bylo jich mnohem, mnohem méně.

Příští rok jim dáme co proto, že ?...


  

sobota 24. října 2015

REKLAMACE HRNCE...

aniž bych v něm cokoli uvařila.
Divíte se?
I já jsem se divila a to velmi.
Potřebovala jsem si dokoupit jeden nerezový hrnec a tak když jsem byla pro skleněné lahve na sirupy v prodejně Orionu, nakoukla jsem i do regálu s tímto nerezovým zbožím.
Jeden jsem si vybrala, prodavačka ho přede mnou prohlédla, zda nemá škrábance, zabalila opět do krabice, já zaplatila a jela jsem domů.
Doma jsem hrnec vybalila s tím, že ho samozřejmě umyju než uložím do kuchyňské skříňky.
A tehdy se to stalo.
Při uchopení poklice za ucho, mi toto zůstalo v ruce a poklička si klidně dál trůnila na hrnci. Jen jsem polkla, zachytila v hrdle hrubší výraz a nechápavě zírala na zbytek pokličky, kde uprostřed bylo vidět tři nenápadné ťupky, na který mělo ucho zřejmě držet.
Volala jsem na manžela ať se jde na něco zajímavého podívat. Nevěřil vlastním očím.
Já už ano a měla jsem vztek, protože mi bylo jasné, že musím zase zajet do prodejny a produkt reklamovat, oni mi řeknou, že mají na vyřízení reklamace 30 dní a já pojedu domů a až bude reklamce vyřízená, zase tam pojedu pro hrnec.

Avšak.

Velmi mne v prodejně překvapili hned jakmile jsem domluvila a předvedla co se stalo.
Nabídli mi okamžitou výměnu stejného zboží nebo výběr jiné značky nebo vyřízení reklamace ve lhůtě 30 dnů.
To jsem opravdu nečekala. Vybrala jsem si hrnec jiné značky, který měl evidentně ucho uchycené skrz pokličku a zevnitř přišroubované. Raději jsem si dvě stovky připlatila :o)).


- ilustrační foto, zdroj Wikipedie -

Citace z Wikipedie :
Poklice umístěné na hrnci během vaření izolují obsah hrnce od okolního prostředí, omezují únik látek ven z hrnce a omezují odvod tepla z hrnce ven, zabraňují také nechtěnému průniku nežádoucích látek dovnitř do hrnce. U kuchyňských poklic je důležitá tepelná odolnost, proto jsou obvykle vyráběny z plechu. Pro lepší manipulaci bývají opatřeny uchem.

Tímto přístupem mi ušetřili další cestu do prodejny a mají u mne takové malé plus pro příště - co kdybych opět kápla na vadné zboží :o))...

A jaké máte vy zkušenosti s reklamacemi ?
Nepříjemné či vstřícné přístupy prodávajících ?
Objevují se při vašich nákupech časté závady na zboží ?



 

pátek 23. října 2015

PODÉL VODY...

jsem si vyšla v úterý, ač počasí nebylo
 slunečné a droboučké kapičky deště mne šimraly po tváři, byla jsem
 ráda, že jsem se krátké procházky nevzdala.
Našim městem protéka říčka a pamatuji si časy v dětství, kdy voda v ní bývala zbarvená tu do modra, tu do červena,  někdy byla jak duha.
To vše bylo způsobeno činností místní Papírny, a to co tehdy korytem teklo, s čistou vodou, která by měla v řekách téci, nemělo nic společného. Nynější ochránci životního prostředí by dnes nestačili rozhodovat o pokutách :o).







Koryto řeky je na mnoha místech zcela nově opraveno, opěrné zdi nově vyztužené kameny, neboť i u nás se několikrát v předcházejících letech voda vylila ven a způsobila škody na majetku jak občanů, tak města.
Nyní se pokračuje ve velkých opravách v centru.

Já si to však namířila na okraj města.





 

 


Tam...

  kde ticho je nemalé,
tam srdce mé je zklidněné.
Tam, kde je plno stromů, plno zeleně,
 tam, kam vedou cesty úzké,
mé kroky zrychlené... 


čtvrtek 22. října 2015

KAKAOVÁ...

buchta s jablky a semínky z granátového jablka.

- semínka v té tmavé barvě vůbec nejsou vidět :o) -

Když mne honí mlsná, nesahám po sušenkách, bonbonech, raději něco rychlého upeču. Receptů mám nasbíraných tolik, že už se v nich přestávám orientovat. Stále mám klasický sešit s abecedním rozlišením, kam jsem si zapisovala recepty od mamky když jsem se vdala. Do dneška vzpomínám na koláče, které pekla, na vánoční cukroví, které jsem jí pomáhala péci a které měla nejraději. K některým kouskům prostě ta vzpomínka už bude navždy.
 
Mezitím nastala však éra internetu a tak jsou nové recepty stále nadosah. Zajímavé si pak stáhnu, vytisknu a zakládám. Jsem prostě zvyklá mít tu papírovou verzi při pečení po ruce.
Peču ráda a ke kávě mám něco k zakousnutí v oblibě.

A tak jsem v pondělí zjistila, že v dóze sice jsou dvoje sušenky, které jsem pekla ve čtvrtek (cookies a koka), ale že na ně vůbec nemám chuť.



Zrovna jsem koupila granátová jablka a tak mne napadlo, že upeču oblíbený kakaový moučník s jablky a přidám ta úžasná červená semínka.



 A recept chcete ?
Jednoduchý, rychlý, chutný :
  
350 g hladké mouky
350 g postrouhaných jablek + semínka z granátového jablíčka
1 prášek do pečiva
150 g cukru
2 lžíce kakaa
2 vejce
3/4 hrnku oleje
1 hrnek mléka

- vše smícháme a nalijeme na plech s pečícím papírem
- pečeme na 160°C cca 30 minut (jak jste zvyklé u vaší trouby)  
 



 Navečer jsem řekla synovi ať si vezme do práce k čaji a klidně si může nabrat víc a rozdělit se s kolegy.

Ráno chyběla v plechu přesně půlka... 

 

středa 21. října 2015

DO LESA S KOŠÍKEM...

jsme s mužem letos zavítali během překrásného září několikrát.


Zpočátku jsme domů přinesli po půl košíkách, na smaženici, na bramboračku s houbami, ale to nám vůbec nevadilo, protože v tomto období chodíme do lesa velice rádi. Vždy necháme auto na okraji a jdeme, jdeme, hlouběji a hlouběji, abychom se vyhnuli stejně nadšeným houbařům, kteří sbírají jen po krajích lesa. My už máme i svá místa pojmenovaná - Kozákov, Hřiboviště, U vodárny atd. Občas zajedeme i někam jinam, kde jsme třeba léta nebyli.
Do košíku sebou vezmu termosku s kávou nebo čajem, přihodím jablíčka.
Minulý týden jsme měli houbařský zážitek, který se nekoná každý rok.






Než se muž přezul do holinek, brouzdala jsem na okraji lesa a najednou jsem začala nacházet jednu houbu za druhou, jen jsem se otáčela a dávala pozor, abych je nerozšlápla. S úžasem jsem na něj hulákala ať jde rovnou za mnou. Motali jsme se tam asi třičtvrtě hodiny a oba košíky jsme měli vrchem (a že muž mívá pořádný "bramborák"). Nezbylo nám nic jiného než se vrátit ten kousek k autu, otevřít kufr a houby tam vyndat.
Nedalo nám a museli jsme ještě zajít na naše místa. Jenže než jsme tam došli, já už měla ten menší koš opět plný a tak jsem musela některé kusy přendat do mužova koše.
Na Kozákově nás čekalo sice plno kozáků, ale bohužel už byli po dešti plesnivý, tak jsme sebrali asi jen šest kousků.


My jsme z lesa museli prostě utéct.
Muž sice zvažoval, že svlékne jedno triko, udělá raneček a budeme pokračovat, ale já při představě jak to všechno budu muset nějak zpracovat, jsem couvala. 
Ne, jedeme domů !
A jdeme po cestě, ať už nic nenacházíme ! 
Zavelela jsem rozhodně a nekompromisně.
Ale ouha, ještě jsme přímo vedle cesty našli pět velikých hřibů.
No copak jsme je tam mohli nechat ? Každý jsme ještě tedy třímali v ruce obr hřiba, košíky jsme měli vrchem a s očima upřenýma před sebe na cestu jsme rázovali k autu.
Jinak to už opravdu nešlo.



Naštěstí byli houby po předcházejících deštivých dnech skoro čisté a hlavně zdravé, takže očista na jejich zpracování šla docela od ruky.
Zmrazovala jsem, sušila jsem, vařila jsem.

Báječně jsme si v ten den "zahoubařili"...