čtvrtek 30. dubna 2015

POTÍRÁNÍ ŠKŮDCŮ...

... opět jsem nahlédla do knihy Tradiční řešení pro moderní život (musím na okraj říct, že jsem si tuto knihu nekoupila, ale dostala jako dárek).

Někteří jsou neviditelní, jiní milují temná a vlhká zákoutí. Všem je však jedno společné - tito nevítaní hosté dovedou být velmi obtížní. 
Nemusíme hned sáhnout po chemických bombách, i osvědčenými domácími prostředky dokážeme havěť vyhnat.

Mravenci
  
- když po bytě rozmístíme hřebíček, většinou prchnou sami
- mravenci nedokážou překonat křídou namalovanou čáru přes jejich cestičky
- mravenci žerou rozsypaný prášek do pečiva a krmí jím i potomstvo, způsobí to u nich prasknutí krunýře
- také vodní roztok cukru a kvasnic mravenci rádi konzumují a pak prasknou
- účinnou nástrahou je medová voda, malinová voda nebo sirup na plochém talíři

Mouchy
 



- nejúčinnějším prostředkem jsou sítě proti hmyzu v oknech
- misky s octem nebo sáčky s levandulí mouchy rovněž odpuzují, musí se však denně obnovovat
- když budeme dávat přednost modrým ubrusům, mouchy se této barvě vyhýbají
- prostředkem proti mouchám je také vůně bazalky, máty peprné, levandule nebo rajčete
- maso před grilováním obložíme meduňkou lékařskou nebo bazalkou a to zažene mouchy na útěk
- na okenní parapet položíme pomeranče protkané hřebíčky

Blechy


- před pohovku nebo křeslo, ve kterých se uhnízdily blechy, postavíme kbelík s vodou a rotačním kartáčem přejíždíme ve směru ke kbelíku, blechy naskáčou do vody a utopí se
- v šatní skříni rozložíme plátky citronu
- pokud jsou v koberci, posypeme jej solí, necháme působit a pak vysajeme


Myši

 
   
- než sáhneme po pasti, můžeme zkusit použít na vyhnání květy heřmánku nebo mátu peprnou
- stejný účinek má mátový olej, kafr nebo terpentýn
- pasti na myši před každým použitím umyjeme horkou vodou

Roztoči

- nemilují čerstvý vzduch ani světlo, důkladně vyklepáváme lůžkoviny a deku  necháme odkrytou

Moli

- malé pytlíky sušené kůry z citrusových plodů nebo také kousek jádrového mýdla
- zásoby potravin napadené potravinovými moly je nutno zlikvidovat a skříňky vymýt octovou vodou
- do skříni či prádelníků dáme pytlíčky naplněné levandulí

Komáři

 

- zabráníme jejich přístupu do bytu sítí proti hmyzu
- z teras a balkonů je vyženeme, když zavěsíme plenu, kterou jsme pokropili několika kapkami hřebíčkového nebo vavřínového oleje

Švábi
 










- při menším výskytu se osvědčila plena namočená do vína nebo piva, když se na ni švábi usadí, polijeme je horkou vodou
- postavit do rohu místnosti mísu vařených brambor přikrytých trávou, švábi nalezou dovnitř a snadno se pak zlikvidují

Rybenky


 

- na mokré hadříčky nasypeme trochu sádry, rozložíme je přes noc v koupelně nebo v kuchyni a ráno z nich venku vyklepeme mrtvé rybenky
-  nastrouhaným bramborem na listu papíru rybenky navnadíme, všechny pak  najednou zlikvidujeme

Vosy



- okamžitě odletí, když ucítí vůni zahřátého octa
- odradí je také plátky citronu protkané hřebíčky
- pastí se stane láhev s úzkým hrdlem, kterou naplníme cukrovým roztokem nebo zředěnou ovocnou šťávou s trochou prostředku na mytí nádobí a octa 


         
Ať naše setkávání s všemožnými škůdci
dopadne bez nehod...
To přeji vám i sobě :o)



       
     

středa 29. dubna 2015

RAJSKÁ - KLASIKA...


 je oblíbená snad ve všech 
domácnostech,
děti ji milují.
Pamatuji si, že mamka do ní přidávala
skořici, to mi moc nechutnalo 
a tak když jsem začala 
hospodařit ve své kuchyni, nikdy
jsem skořici do rajské nedávala.
Jednou jsem v nějakém časopisu
narazila na recept na
pikantní rajskou omáčku.








Není v ní nic ostrého, základ je však nejenom cibule,
ale i anglická slanina, česnek a mrkev.
To vše se orestuje a pak už je to 
klasika,
přidá se rajčatové pyré, nakládaná
rajčata nebo čerstvá,
sůl, mírně pepře,
bobkový list, nové koření.
Omáčka dostane opravdu vynikající chuť,
kterou ještě upravím mírným přislazením,
podle kyselosti použitých rajčat.

Od té doby již rajskou
 jinak nevařím...


  
 

DO PLÁČE...

mi bylo včera a dnes.
Opravdu jsem nečekala, i když předpověď hovořila 
i o sněhu, že to potká i nás.










Vím, že se stává, že se objeví sněhové přeháňky
i v květnu, ale taková zima ?
Včera u nás bylo 0,5 °C !!
Moje kytičky v rozkvětu, keře v rozpuku
a já se jen smutně dívala z okna.

A dnešní ráno ?
Musel být mráz, neboť sníh byl ve vrstvách
zmrzlý.
Šla jsem ven s foťákem
a měla slzy v očích...











 Snad sluníčko vše rychle zahřeje
a kytičky tuhle spoušť 
přežijí.
Rybíz,angrešt, maliny, česnek,
nakvétající jahody...

K tomu se nedá víc říct.

 
 

úterý 28. dubna 2015

ŠLAPÁNÍ PO HORÁCH...

mne moc baví.
Zvu vás na malé nakouknutí tam, kde jsme před pár lety byli - v Dolomitech a Rakouských Alpách.


- Dolomity -
 
Největší zážitky jsem měla z Dolomitů, kde jsem byla dvakrát a fotky mi vždy budou připomínat tu nádheru. To jsem fotila ještě na klasiku - kinofilm, takže fotek nebylo mnoho, škoda že jsem tehdy neměla digitál (no to jsem ani nevěděla, že něco takového existuje), to bych se vyřádila.

Několikrát jsme s kamarády zajeli do Rakouských Alp, kam můj muž jezdí s partou (pánská jízda) lyžovat již mnoho let a já nelyžař vždy s radostí odpočívám doma.
Samozřejmě, že zážitků z výšlapů je vždy mnoho a i dnes po letech na ně vzpomínáme s radostí. Moc si přeji se tam ještě jednou vydat a s batohem na zádech se pomalým krokem blížit k vrcholkům nádherných kopců a skal.

V roce 2011 jsme byli v Königsleitenu (sem muž jezdí na lyže a já to chtěla vidět v létě, už jsme zde byli s kamarády potřetí), odtud jsme se vydávali autem do okolních údolí a chodili po kopcích. Někdy jsme vyjeli lanovkou a chodili po návrších, někdy jsme si vyšlápli rovnou z parkoviště, někdy jsme vyjeli nahoru lanovkou a dolů šli pěšky, prostě jsme výlety různě kombinovali.



A vždy jsme zažili proměny počasí, déšť, zataženo, slunečno, sníh, tak jak to v horách bývá a turista by měl být připraven na všechno. Bez batohu,mapy, dobré bundy, pohodlných bot, malé lékárničky, dostatku tekutin, čokolády :o) - ani ránu. To se vždy jen a jen vyplatí.

V roce 2012 jsme byli v horské oblasti Steiernmark, v Tauplitzu. Vzhledem k tomu, že jsme to měli docela blízko do Dachsteinu, museli jsme si zajet i sem. To byl takový "masňácký" výlet. Nahoru lanovkou, tam pokoukat, dolů lanovkou - to mne moc nebaví, ale i tak to byl hezký zážitek, avšak na mne příliš mnoho lidí kolem dokola.

Počasí opět bylo proměnlivé, první den mírný déšť, zataženo, další dny naprosto slunečné.









Miluji tento způsob dovolené a ač máme v nohách mnoho kilometrů, býváme unaveni, ale stojí to vždy za nádheru, kterou shlédneme, relax v přírodě nic nenahradí.

A jakému způsobu dovolené dáváte přednost vy? Musím říct, že mám ráda i moře a slunce, kdy odpočívám a nabírám energii zase jinak, naprostým lenošením :o).
Mou výzvou není udělat nemožné,
ale žít s možným.

Sue  Bender



 


neděle 26. dubna 2015

SAMÉ HOLKY...

jsme byly ve třídě na střední škole
a držely jsme spolu dobrou partu.

Po maturitě jsme se sice rozprchly do všech možných
koutů,
založily rodiny
a vídaly se málo, pouze na třídních srazech,
na kterých občas některé z nás chyběly z důvodů
těhotenství nebo kojení, pro které
nemohly opustit domov na víc hodin.
Já z té doby mám schované
dopisy, ano, tenkrát se psaly rukou dopisy :o).
S několika spolužačkami jsem udržovala stálý
písemný kontakt.
Bylo to moc milé.

Srazy jsme mívaly a míváme po 5 letech.
To nám však nestačí a tak se
nás schází několikrát do roka
pár spolužaček, které bydlí v místě školy
nebo jsme z blízkého okolí.
A občas naplánujeme výjezdní setkání.
Právě to se odehrálo v sobotu a neděli.


Sešly jsme se u jedné z nás na chatě,
kterou bohužel prodávají a
tak jsme musely využít poslední možnosti 
si zde trochu užít pohody
a relaxu.
A relax to opravdu byl se vším všudy, 
protože jedna z nás je poradkyní
kosmetické firmy a připravila
si pro nás opečovávácí kůry,
techniky líčení, péči o hebké ruce atd, atd.

Ochutnávaly jsme moravské víno,
pojídaly pochutiny, ale hlavně
jsem se pobavily, zavzpomínaly
a opravdu hurónsky zasmály.
Na té samotě jsme si to mohly dovolit :o).
Bez televize, bez rádia - úžasné.

Druhý den dopoledne jsme využily příznivého
počasí a vyšláply si na blízký kopeček, 
odkud byly nádherné výhledy po okolí.
Naprostý balzám na duši.


 Krajina kolem nás je tak překrásná až se
tají dech.


Na příště připravuji letní setkání u mne...



Čas a láska,
to jsou ty největší dary
ze všech.

 


 
 

pátek 24. dubna 2015

O BYLINKÁCH...

mám několik knih, mnoho vytrhaných stránek z časopisů, vytištěných stránek z internetu. Jakmile někde něco zahlédnu o bylinkách už louskám písmenka.

Vždycky jsem chtěla mít bylinkovou zahrádku, alespoň malinkou, mít tam nejen léčivky, ale i koření. Něco málo se mi již daří pěstovat, něco mi občas vymrzne, zajde, sežerou slimejši a tak stále dokupuji a mám každý rok radost z té vůně, z těch drobounkých keříků, ale i rozpínajících se keřů, z čajů, které si uvařím ze svého...

Ráda čerpám z knížky, kterou mám již několik let - je to průvodce našimi léčivými rostlinami Babiččiny bylinky.






Oceňuji, že jsou zde uvedeny k jednotlivým léčivkám i recepty na míchání čajových směsí, bylinky které nemám a jsou potřebné bez problémů dokoupím. Dokonce i můj muž, když měl zdravotní potíže, statečně popíjel mnou namíchanou směs a nedávno se připomněl, že bych mu měla zase čaj namíchat, že prý preventivně :o).



Bez čerstvých bylinek po celé léto si vaření ani neumím představit, zahrádku mám pár kroků z kuchyně a tak si jen zajdu s nůžkami v ruce a už stříhám. Letos jsem si pažitku, petrželku, majoránku, koriandr zasadila do květináčů a truhlíků a mám je přímo u dveří. Je to taková nádhera.



Stále nevím jaké zápichy k bylinkám použít, protože kdykoli pošlu někoho z rodiny pro koření a není to pažitka nebo libeček, bývá problém :o). Letos zkouším obyčejné dřevěné špachtličky z lékárny, které jsem popsala lihovým fixem. Netuším jak dlouho to vydrží přeměny počasí. Stačila by mi sezóna.

   
(hokaido a cuketa je pro muže do skleníku
k sadbě, aby to nepopletl :o)...) 



Doma v kuchyni má své místo u okna vavřín (Laurus nobilis) a po ledových mužích se půjde slunit také ven k ostatním rostlinám.
Meduňce a mátě musím každý rok omezovat jejich neutuchající rozpínavost, těm se na mé bylinné zahrádce společně s levandulí daří ze všech nejvíc. Šalvěj jsem měla letitou a loňskou zimu nepřežila, koupila jsem novou a ta nepřežila zimu letošní, koupila jsem nyní další a budu ji přemlouvat, že ji opravdu potřebuji mít silnou a odolnou. Je dobrá k vepřovému masu nebo na drůbež. Jinak čaj a nálev pomáhá při bolestech v krku, kloktáním vyléčí záněty v ústech.
Yzop mi také dělá radost, jeho modrofialová kvítka jsou nádherná. Lze s ním dochucovat maso, vynikající je v sýrových jídlech. Jedlé květy jsou i hezkou ozdobou.
Tymián mám hodně ráda jak na drůbež, tak na zvěřinu a do různých italských receptů. Výborný je k léčení kašle, nachlazení, průjmech a nadýmání.
Estragon (asi mám ruskou formu, protože mi přezimovává, ta francouzská prý musí přezimovat v nádobě) ráda používám na kuře nebo do bylinkového másla.
Největší radost mi dělá levandule, tu mám opravdu letitou. Tu hlavně suším a plním do sáčků na provonění skříní a prádelníků. 

Letos jsem si přikoupila třezalku a měsíček, ty mi v mé zahrádce chyběly...


Všechny vrchy, pohoří,
všechny louky a lesy,
jsou přirozené lékárny.

                                    Paracelsus 

Nejvyšším základem léku je však láska.

                                    Paracelsus