čtvrtek 2. července 2015

VÝKLAD KARET...

je pro mne naprostá záhada.



Kartářky nevyhledávám, ale mám jednu takovou skoro nadosah a to v mé bývalé spolužačce ze střední školy. Ani vlastně nevím, kdy se kartami a jejich výkladem začala zabývat, ale každopádně na jednom školním srazu před mnoha lety se o tom mezi řečí zmínila.
Je jasné co následovalo. Nutkání vyzkoušet neznámé.
A tak se nás několik po srazu sešlo u jedné z nás ještě v domácím prostředí a
Vendy té, která z nás měla zájem, trochu z karet o samotě povykládala.
Koukala jsem jak z jara... co mi vše tehdy říkala si samozřejmě nepamatuji, ale vím že jsem byla velice překvapená tím vším co z karet vyčetla. Nic o mém životě víceméně nevěděla, nestýkaly jsme se pravidelně, nenavštěvovaly se, jen při školních srazech jsme se vídaly...
Od té doby jsem párkrát jejích znalostí využila. A vždy vše bylo pravdivé.
Jednou mi třeba řekla, že vidí svatbu, tak to jsem se vyděsila, synci žádnou větší známost neměli, teda alespoň jsem o žádné nevěděla a tak mi nasadila brouka do hlavy.
Vše se během pár dnů vysvětlilo a zároveň potvrdilo.
Zlatou svatbu se chystali slavit manželovi rodiče :o).
Faktem je, že když už jsem chtěla pomocí karet něco vědět, vždy to bylo ohledně dětí.
Svým životem, děním a konáním v něm, jsem si  tak nějak jistá a stojím nohama pevně na zemi, a nepotřebovala jsem nahlížet dopředu, co mne čeká a nemine...
Co se má stát, nechť se stane.

Věřím, že je něco mezi nebem a zemí, věřím na svého anděla, který mne opatruje, věřím na sílu myšlenky, věřím na dobro a bráním se zlu, věřím, že každý má štěstí na dosah, věřím, že láska hory přenáší, věřím svým pocitům a jsem moc ráda, že JSEM.









4 komentáře:

  1. Jednou, když jsem procházela těžkým životním obdobím, jsem byla u kartářky, hodně daleko od místa, kde jsem bydlela, nevěděla o mně vůbec nic... a to, co mi řekla, se v následujících několika letech vyplnilo tak, že raději už nikdy k žádné nepůjdu, protože už takhle nechci vědět, co by mohlo být... a nebyly to věci, které by se už nějak rýsovaly a já je jen mohla někam směrovat, navíc se týkali i jiných lidí a tam jsem běh událostí už neovlivňovala vůbec... opravdu zvláštní...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prostě mezi nebem a zemí... nechápu to a také raději nechci dopředu nic vědět.
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  2. Každý by měl v něco věřit, aby neztrácel naději.......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak - vždyť naděje umírá vždy poslední...
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála