sobota 6. června 2015

KRÁLIČÍ MASO...


 je myslím stále oblíbené, jen se začíná
stávat nedostatkovým zbožím pokud ho chci přímo 
od chovatele.
Na vesnicích většinou je ještě možnost králíka
zakoupit, avšak chovatelů je stále méně a méně.

Vzpomínám si, že u nás doma se králící chovali,
vždy jich pár bylo v králíkárně.
Chodila jsem je krmit a moc se mi líbilo jak jsou
 krásně okatí a hebounce chlupatí.







Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) je domestikovaná forma evropskéhokrálíka divokého. Už staří Římané chovali divoké králíky v tzv. leporáriích a jejich maso považovali za pochoutku. Od druhé poloviny 16. století pak známe první barevná a masná plemena, ke skutečnému rozvoji chovatelství došlo v Anglii. V 17. století se chov zaměřoval hlavně na králíky chované pro kožešinu, od 19. století se středem pozornosti stala masná produkce. Dnes je uznáváno asi  100 plemen (65 základních, zbytek jsou rexové a zakrslá plemena).
Králíci jsou domácím zvířetem, které lze poměrně snadno chovat v malochovech pro maso, bílé králičí maso obsahuje v porovnání s ostatními domácími zvířaty nejméně cholesterolu. Zakrslá plemena jsou pak oblíbeným zvířetem chovaným jako společníci, hlavně v městských bytech. Je oblíben převážně u malých dětí.


I u nás doma se králičí maso považuje za pochoutku
a tak využíváme známostí našeho dědy (otec mého muže), který
nám velice ochotně a rád shání dodavatele 
v okolních vesnicích.

Pak si můžeme dopřát například

Králíka na víně se zeleninou


 Králíka v kořenové zelenině
s rýží nebo bramborem








  Králíka na yzopu a mrkvi






Receptů je hodně...
Králičí maso je velice vhodné pro děti pro svou lehkou
stravitelnost, je vynikající při dietách.




Zdroj informací :
Wikipedie
Zdroj fotek králíků :
Wikipedie 

6 komentářů:

  1. Alenko, my máme taky králíka moc ráda (tedy až na Adama) a naštěstí mám dodavatelku :o) Všechna jídla vypadají dobře!
    Děkuji za knižní typ, tu první neznám, Bohyně tu mám připravené - už dlouho!
    Jo, a máš hezký obal na knihu!
    Měj hezkou sobotu, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak se Helenko do bohyní brzy pusť, určitě se ti budou líbit. Kožený obal na knihy už mám moooře let, ještě jako svobodná :o))).
      My na králíky od loňska skrze dědu máme také dodavatele, tak snad to bude na dýl.
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  2. Álo, králíky mívali děda s babi - dost nás zásobovali a mami pekla králíka s bůčkem, k tomu knedlík a zelí ! Já vím, tak trochu nezdravá klasika - ale něco úžasného. Mami vždycky vyndala hotového králíka, do té šťávy zamíchala zelí - och ta barva, ale ta chuť. No, už toho nechám. Byla to taková naše rodinná klasika. Jistě, že jsem jedla i na jiné způsoby upraveného králíka, ale toto je pro mě nepřekonatelné.
    Jeden čas jsme taky králíky chovali i mladé jsme měli, ale pak začli marodit, i když byli očkovaní.... tak jsme postupně s chovem přestali.´
    Přeju krásný letní den. Jsi pilná bloggerka, ráda sem chodím. Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarko, moje mamka králíka jedině pekla s bůčkem na česneku a kmínu, a také občas na smetaně - jako svíčkovou. A já zkouším varianty různé a vždy je to veliká dobrota. A ten náš děda, který nám je shání je nejí vůbec. Říká, že jako kluk je musel jíst tak často, protože je doma chovali, že se mu zprotivili :o).
      Děkuji, že se Jarko u mne cítíš dobře a přeji krásné dny.
      Ála

      Vymazat
  3. Já teda králíka fakt nemusim, zato manža s dětma jo .... tak párkrát v roce ho máme, většinou se zelím nebo na smetaně ... no a já si dám kuře:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás v rodině ho jedí všichni, tedy kromě dědy jak píšu shora v komentáři. Ty si dáš kuře a jsi spokojená také, že ? Proč ne.
      Krásné dny.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála