středa 20. května 2015

DĚDEČKU, JÁ JSEM SE TROCHU ZTRATIL...

nám řekl náš vnouček, kterého
nám včera v 17 hodin přivezl jeden známý autem domů.
Koukali jsme celí vyděšení co se stalo,
protože jsme ho neměli vyzvedávat z družiny,
nebylo nic domluveno.

Jak málo stačí, aby byl malý prvňáček 
naprosto zmatený.
Když nám vše vyprávěl, začal mírně natahovat,
zážitek byl pro něj docela silný, ale zvládl to
a vše nám pak v klidu řekl.

Maminka se musela zdržet v práci,
mluvila s vychovatelkou v družině, aby vyřídila
Matýskovi, že má jít domů, že tam na něj čeká babička.
(Matýsek byl v družině už "přesčas").
 
To byla jediná informace, kterou dostal.

A on ji vyhodnotil takto :

- Tak už mám jít z družiny a budu čekat až přijde
babička (a to jsem já). -

Automaticky si odvodil, že když ho občas 
bereme z družiny dřív my, tak to budu já 
kdo pro něj přijde.

V družině už byl úplně poslední.

A tak čekal na ulici přes půl hodiny, než 
si ho všiml ten hodný kamarád, zeptal se ho
na co čeká a přivezl ho k nám.

Vše dopadlo dobře, ale je to ponaučení opět
pro dospělé.

Stačilo, kdyby mu maminka vše řekla osobně do telefonu,
zdůraznila, že má jít sám až domů kde na něj
čeká babička - a jméno (protože to není 
jeho pokrevní babička).

Musím jen pro pochopení situace říct, že
rodiče našeho Matýska spolu nežijí...

A ještě mi Matýsek vysvětloval :

- Babí, já se přeci nemám hnout z místa když pro mne
má někdo přijít, abych se neztratil. Tak jsem tam stál 
a čekal. -

Přesně tohle jsme mu vštěpovali do hlavy,
když jsem ho půl roku vyzvedávala po vyučování
než začal chodit do družiny...
Chyba opravdu není v dítěti, my dospělí zodpovídáme.









4 komentáře:

  1. Ach jo, chudáček.... hlavně, že to dobře dopadlo. Takové nedorozumění se stane tak snadno a děti tak mohou zažít moc krušné chvíle. Naše děti měly od mala mobily. Byli jsme za exoty (je to už spousta let), ale vše se dalo operativně snadno řešit. Držím palce, ať už se to nestane.
    Hezké dny, Klárka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak Klárko, vše dobře dopadlo. On by zvládl i cestu domů, přešel by jen jeden přechod. Stačilo s ním jen promluvit osobně po telefonu a řádně mu to vysvětlit a ne vzkazovat po družinářce. Bylo mi ho líto, ale zvládl to dobře. Jeho tatínek se sice hodně zlobil na maminku, že je nezodpovědná, že jemu nebo mně mohla zavolat, abychom ho vyzvedli, že to není žádný problém, ale to už je jiná záležitost...
      Krásné dny i když je dnes hodně zamračeno.
      Ála

      Vymazat
  2. Dopadlo to dobře, to je hlavní!
    Mnohdy vzniká nedorozumění díky špatné komunikaci. Vždy je potřeba říct to hlavní, jasně a srozumitelně. Někdy ale, i když tohle člověk moc dobře ví, tak se to prostě nepovede. Nedávno jsme po telefonu komunikovali s manželem. On pochopil, že mě má jel vyzvednout autem, já zase, že zůstane na místě a já za ním dojdu pěšky. On si myslel, já jsem si myslela :o) ... a to jsme oba dospělí. :o)
    Álo užívej vnoučka.
    Krásné dny Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to poučení.
      No tak to vidíš, trochu jste se naháněli, že ? Někdy nastanou opravdu úsměvné situace a každý z nás je určitě v životě zažil. Jen s dětmi má člověk trochu větší strach co by se mohlo stát.
      Dneska si ho vyzvedáváme z družiny - a je to DOMLUVENÉ :o))))).
      Krásné dny i tobě Katko.
      Ála

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a čas, který jste mi věnovali.
Vážím si toho a jsem za to ráda.
Ála